Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Natovo’ i Eliho ty hoe:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Iheveo hey iraho le hitoroako te mbe aman-ko volañeñe hañonjonañe an’Andrianañahare.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Hitoha hilala tsietoitane añe iraho, tolorako havantañañe i Mpitsene ahiy.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Toe aman-kila o entakoo; vaho ama’o i aman-kilala fonitsey.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Inao maozatse t’i Andrianañahare, naho tsy mirihy; ie fatratse an-kaozaram-paharofoanañe.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Tsy tana’e ho veloñe o tsereheñeo, fe omei’e to ty tso-troke.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Tsy asita’e amo vantañeo o fihaino’eo; fa ampiambesare’e ho nainai’e amo mpanjaka am-piambesa’eo, vaho onjone’e.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Aa ie mirohy an-tsilisily, naho nivahoran-kasotriañe,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
le itaroña’e o sata’ iareoo naho o fiolà’ iareoo, te mitakeboke.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Sokafe’e hianatse o ravembiao, vaho lilie’e te hiambohoa’ iareo o tsy havokarañeo.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Ie mañaoñe naho mitoroñ’aze, le amam-bokatse ty higadoña’ o andro’eo vaho am-pierañerañañe o tao’eo.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
F’ie tsy mañaoñe, le ho zamanem-pibara, hiantantiritse tsy aman-kilala,
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
ie mañaja si-manty, tsy aman-Kàke an-troke; tsy mikaike olotse te rohiza’e.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Robak’ an-katora’e ty sandri’iareo, ty fiai’ iareo an-karapiloan-do.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Haha’e am-pisotria’e ty misotry; anokafa’e ravembia i forekekeñey.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Eka, tinao’e boak’ an-jitse irehe mb’an-tameañe tsy aman-tindry; naho lifo-tsafo’e ty hazotso am-pandambaña’o eo.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
F’ie nañeneke ty fizakañe o rati-tserekeo; fiihine’ ty zaka naho ty hatò.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Itaò tsy hanigìk’ azo hañivañiva ty habosehañe, vaho apoho tsy hampitsile azo ty habeim-bokàñe.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Hahatohañ’azo tsy ho am-poheke hao o vara’oo? ndra ze hene hafatraran-kaozara’o?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Ko salalaeñe ty haleñe, ie aitoañe an-toe’e ondatio.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Miambena, tsy hitoliha’o ty haratiañe; toe ie ty nijoboñe’o, fa tsy hasotriañe.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Inao! onjoñe’ ty haozara’e t’i Andrianañahare Ia ty mpañoke mañirinkiriñe Aze?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Ia ty nanendre ty lala homb’e? Ia ty mahafivolañe ty hoe: Tsy soa o nanoe’oo?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Tiahio hey ty hañonjonañe o fitoloña’eo, o fisaboa’ ondatio.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Hene nahaisake ondatio; talakesa’ ondaty an-tsietoitaneo
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Inao! jabahinake t’i Andrianañahare, tsy taka’ ty hilalan-tika; tsy hay volilieñe ty ia’ o tao’eo.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Aonjo’e o pilipiton-dranoo; ampanjaria’e orañe i evoñey;
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Le ampikojojoahe’ o rahoñeo, hitsopatsopake, hañerek’ am’ondatio.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Hete! Ia ty maharofoanañe ty fiboelea’ o rahoñeo? ty fangotroha’ i sokemitraha’ey?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Oniño te ampivarakaihe’e ama’e o fitsipela’eo vaho ampoa’e ty vaha’ i riakey.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Ie ro izaka’e ondatio; naho añeneña’e mahakama.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Safora’e helatse o fità’eo, naho lilie’e hitomboke.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Mitalily aze i ampi’ey, amo añombeo t’ie ho avy.
