Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
| ויסף אליהוא ויאמר׃ |
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
| כתר לי זעיר ואחוך כי עוד לאלוה מלים׃ |
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
| אשא דעי למרחוק ולפעלי אתן צדק׃ |
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
| כי אמנם לא שקר מלי תמים דעות עמך׃ |
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
| הן אל כביר ולא ימאס כביר כח לב׃ |
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
| לא יחיה רשע ומשפט עניים יתן׃ |
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
| לא יגרע מצדיק עיניו ואת מלכים לכסא וישיבם לנצח ויגבהו׃ |
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
| ואם אסורים בזקים ילכדון בחבלי עני׃ |
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
| ויגד להם פעלם ופשעיהם כי יתגברו׃ |
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
| ויגל אזנם למוסר ויאמר כי ישבון מאון׃ |
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
| אם ישמעו ויעבדו יכלו ימיהם בטוב ושניהם בנעימים׃ |
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
| ואם לא ישמעו בשלח יעברו ויגועו בבלי דעת׃ |
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
| וחנפי לב ישימו אף לא ישועו כי אסרם׃ |
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
| תמת בנער נפשם וחיתם בקדשים׃ |
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
| יחלץ עני בעניו ויגל בלחץ אזנם׃ |
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
| ואף הסיתך מפי צר רחב לא מוצק תחתיה ונחת שלחנך מלא דשן׃ |
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
| ודין רשע מלאת דין ומשפט יתמכו׃ |
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
| כי חמה פן יסיתך בספק ורב כפר אל יטך׃ |
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
| היערך שועך לא בצר וכל מאמצי כח׃ |
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
| אל תשאף הלילה לעלות עמים תחתם׃ |
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
| השמר אל תפן אל און כי על זה בחרת מעני׃ |
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
| הן אל ישגיב בכחו מי כמהו מורה׃ |
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
| מי פקד עליו דרכו ומי אמר פעלת עולה׃ |
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
| זכר כי תשגיא פעלו אשר שררו אנשים׃ |
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
| כל אדם חזו בו אנוש יביט מרחוק׃ |
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
| הן אל שגיא ולא נדע מספר שניו ולא חקר׃ |
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
| כי יגרע נטפי מים יזקו מטר לאדו׃ |
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
| אשר יזלו שחקים ירעפו עלי אדם רב׃ |
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
| אף אם יבין מפרשי עב תשאות סכתו׃ |
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
| הן פרש עליו אורו ושרשי הים כסה׃ |
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
| כי בם ידין עמים יתן אכל למכביר׃ |
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
| על כפים כסה אור ויצו עליה במפגיע׃ |
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
| יגיד עליו רעו מקנה אף על עולה׃ |
