Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihu redet weiter und sprach:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Harre mir noch ein wenig, ich will dir's zeigen; denn ich habe noch von Gottes wegen etwas zu sagen.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Ich will mein Wissen weither holen und beweisen, daß mein Schöpfer recht habe.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Meine Reden sollen ohne Zweifel nicht falsch sein; mein Verstand soll ohne Tadel vor dir sein.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Siehe, Gott ist mächtig, und verachtet doch niemand; er ist mächtig von Kraft des Herzens.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Den Gottlosen erhält er nicht, sondern hilft dem Elenden zum Recht.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Er wendet seine Augen nicht von dem Gerechten; sondern mit Königen auf dem Thron läßt er sie sitzen immerdar, daß sie hoch bleiben.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Und wenn sie gefangen blieben in Stöcken und elend gebunden mit Stricken,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
so verkündigt er ihnen, was sie getan haben, und ihre Untugenden, daß sie sich überhoben,
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
und öffnet ihnen das Ohr zur Zucht und sagt ihnen, daß sie sich von dem Unrechten bekehren sollen.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Gehorchen sie und dienen ihm, so werden sie bei guten Tagen alt werden und mit Lust leben.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Gehorchen sie nicht, so werden sie ins Schwert fallen und vergehen in Unverstand.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Die Heuchler werden voll Zorns; sie schreien nicht, wenn er sie gebunden hat.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
So wird ihre Seele in der Jugend sterben und ihr Leben unter den Hurern.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Aber den Elenden wird er in seinem Elend erretten und dem Armen das Ohr öffnen in der Trübsal.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Und auch dich lockt er aus dem Rachen der Angst in weiten Raum, da keine Bedrängnis mehr ist; und an deinem Tische, voll des Guten, wirst du Ruhe haben.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Du aber machst die Sache der Gottlosen gut, daß ihre Sache und ihr Recht erhalten wird.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Siehe zu, daß nicht vielleicht Zorn dich verlocke zum Hohn, oder die Größe des Lösegelds dich verleite.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Meinst du, daß er deine Gewalt achte oder Gold oder irgend eine Stärke oder Vermögen?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Du darfst der Nacht nicht begehren, welche Völker wegnimmt von ihrer Stätte.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Hüte dich und kehre dich nicht zum Unrecht, wie du denn vor Elend angefangen hast.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Siehe Gott ist zu hoch in seiner Kraft; wo ist ein Lehrer, wie er ist?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Wer will ihm weisen seinen Weg, und wer will zu ihm sagen: “Du tust Unrecht?”
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Gedenke daß du sein Werk erhebest, davon die Leute singen.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Denn alle Menschen sehen es; die Leute schauen's von ferne.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Siehe Gott ist groß und unbekannt; seiner Jahre Zahl kann niemand erforschen.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Er macht das Wasser zu kleinen Tropfen und treibt seine Wolken zusammen zum Regen,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
daß die Wolken fließen und triefen sehr auf die Menschen.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Wenn er sich vornimmt die Wolken auszubreiten wie sein hoch Gezelt,
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
siehe, so breitet er aus sein Licht über dieselben und bedeckt alle Enden des Meeres.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Denn damit schreckt er die Leute und gibt doch Speise die Fülle.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Er deckt den Blitz wie mit Händen und heißt ihn doch wieder kommen.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Davon zeugt sein Geselle, des Donners Zorn in den Wolken.
