Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihu redete weiter und sprach:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Harre mir noch ein wenig, ich will dir's zeigen; denn ich habe noch von Gottes wegen was zu sagen.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Ich will meinen Verstand weit holen und meinen Schöpfer beweisen, daß er recht sei.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Meine Reden sollen ohne Zweifel nicht falsch sein, mein Verstand soll ohne Wandel vor dir sein.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Siehe, Gott verwirft die Mächtigen nicht; denn er ist auch mächtig von Kraft des Herzens.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Den Gottlosen erhält er nicht, sondern hilft dem Elenden zum Rechten.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Er wendet seine Augen nicht von dem Gerechten und die Könige läßt er sitzen auf dem Thron immerdar, daß sie hoch bleiben.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Und wo Gefangene liegen in Stöcken und gebunden mit Stricken elendiglich,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
so verkündiget er ihnen, was sie getan haben, und ihre Untugend, daß sie mit Gewalt gefahren haben.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Und öffnet ihnen das Ohr zur Zucht und sagt ihnen, daß sie sich von dem Unrechten bekehren sollen.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Gehorchen sie und dienen ihm, so werden sie bei guten Tagen alt werden und mit Lust leben.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Gehorchen sie nicht, so werden sie ins Schwert fallen und vergehen, ehe sie es gewahr werden.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Die Heuchler, wenn sie der Zorn trifft, schreien sie nicht, wenn sie gefangen liegen;
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
so wird ihre Seele mit Qual sterben und ihr Leben unter den Hurern.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Aber den Elenden wird er aus seinem Elend erretten und dem Armen das Ohr öffnen in Trübsal.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Er wird dich reißen aus dem weiten Rachen der Angst, die keinen Boden hat; und dein Tisch wird Ruhe haben, voll alles Guten.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Du aber machst die Sache der Gottlosen gut, daß ihre Sache und Recht erhalten wird.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Siehe zu, daß dich nicht vielleicht Zorn beweget habe, jemand zu plagen, oder groß Geschenk dich nicht gebeuget habe.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Meinest du, daß er deine Gewalt achte, oder Gold, oder irgend eine Stärke oder Vermögen?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Du darfst der Nacht nicht begehren, die Leute an ihrem Ort zu überfallen.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Hüte dich und kehre dich nicht zum Unrecht, wie du denn vor Elend angefangen hast.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Siehe, Gott ist zu hoch in seiner Kraft; wo ist ein Lehrer, wie er ist?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Wer will über ihn heimsuchen seinen Weg, und wer will zu ihm sagen: Du tust unrecht?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Gedenke, daß du sein Werk nicht wissest, wie die Leute singen.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Denn alle Menschen sehen das, die Leute schauen's von ferne.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Siehe, Gott ist groß und unbekannt; seiner Jahre Zahl kann niemand forschen.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Er macht das Wasser zu kleinen Tropfen und treibt seine Wolken zusammen zum Regen,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
daß die Wolken fließen und triefen sehr auf die Menschen.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Wenn er vornimmt, die Wolken auszubreiten, wie sein hoch Gezelt,
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
siehe, so breitet er aus seinen Blitz über dieselben und bedecket alle Enden des Meers.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Denn damit schreckt er die Leute und gibt doch Speise die Fülle.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Er decket den Blitz wie mit Händen und heißt es doch wiederkommen.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Davon zeuget sein Geselle, nämlich des Donners Zorn in Wolken.
