Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihou, poursuivant, dit:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Accorde-moi un peu d’attention, et je t’instruirai; car il reste encore des arguments en faveur de Dieu.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Je tirerai ma science de loin, et j’établirai l’équité de mon Dieu.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Car certes, mes paroles ne sont pas mensongères: c’est quelqu’un aux connaissances sûres qui est devant toi.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Vois, Dieu est puissant et il ignore le dédain; il est souverain par la force de la raison.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Il ne laisse point vivre le méchant, mais il fait triompher le bon droit des pauvres.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Il ne détourne pas les yeux des justes, qu’il met de pair avec les rois sur le trône: il les installe solidement et les fait grandir.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Que s’ils sont enchaînés dans les fers, pris dans les liens de la misère,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
et qu’après leur avoir représenté leurs actes et leurs péchés, fruits de l’orgueil,
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
il ouvre leur oreille à la réprimande et les exhorte à revenir de l’iniquité,
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
s’ils écoutent et se soumettent, ils achèveront leurs jours dans le bonheur et leurs années dans les délices.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Mais s’ils n’écoutent point, ils finiront pas l’épée et périront faute d’intelligence.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Pervers de cœur, ils manifestent de la colère, refusent d’implorer Dieu quand il les charge de chaînes.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Aussi leur âme périt-elle en pleine jeunesse, leur vie s’éteint comme celle des infâmes libertins.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Mais le malheureux, il le sauve par sa misère même, et par la souffrance il ouvre son oreille aux conseils.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Aussi bien, il te fera passer de l’étreinte de l’adversité en un lieu spacieux, où n’existe nulle gène, et ta table sera couverte de mets succulents.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Si tu as subi pleinement le châtiment du méchant, c’est que châtiment et justice sont une force.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Crains donc que le dépit ne t’attire de nouveaux coups; ne te laisse pas égarer par la grandeur de la rançon.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Dieu peut-il priser assez tes cris suppliants pour t’épargner souffrances et durs efforts?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
N’Aspire point à la nuit, où les peuples sont enlevés de leur place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Garde-toi de te laisser aller au mal, car tu sembles le préférer à la souffrance.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Vois, Dieu est sublime dans sa force: existe-t-il un guide comme lui?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Qui lui dicte la voie qu’il doit suivre? Qui lui dira: "Tu commets des injustices?"
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Prends à cœur d’exalter son œuvre, que les humains célèbrent par leurs chants.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Les hommes l’admirent, le mortel la contemple de loin.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Oui, Dieu est grand: nous ne pouvons le comprendre; le nombre de ses années est incalculable.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Il attire les gouttes d’eau qui, à la suite de son brouillard, se résolvent en pluie.
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Les nuages en ruissellent et s’épandent sur la foule des humains.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Sait-on seulement comprendre le déploiement des nuées, le fracas de son pavillon?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Vois, il s’enveloppe de sa lumière et il en couvre les profondeurs de cet océan de nuages.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Car il se sert d’eux pour juger les peuples ou leur donner de la nourriture en abondance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Il recouvre ses mains de flammes, qu’il dirige contre les rebelles.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Il révèle sa présence par son tonnerre, Instrument de colère contre les présomptueux.
