Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Et Élihu continua et dit:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Attends-moi un peu, et je te montrerai que j’ai encore des paroles pour Dieu.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
J’apporterai de loin ce que je sais, et je donnerai justice à mon créateur.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Car certainement mes discours ne sont pas des mensonges; celui qui est parfait en connaissances est avec toi.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Voici, Dieu est puissant et ne méprise personne; il est puissant en force d’intelligence.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Il ne fait pas vivre le méchant, mais il fait droit aux malheureux.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Il ne retire pas ses yeux de dessus le juste, et [celui-ci] est avec les rois sur le trône, et il les fait asseoir à toujours, et ils sont élevés.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Et si, liés dans les chaînes, ils sont pris dans les cordeaux du malheur,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Il leur montre ce qu’ils ont fait, et leurs transgressions, parce qu’elles sont devenues grandes;
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Et il ouvre leurs oreilles à la discipline, et leur dit de revenir de l’iniquité.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
S’ils écoutent et le servent, ils accompliront leurs jours dans la prospérité et leurs années dans les choses agréables [de la vie];
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Mais s’ils n’écoutent pas, ils s’en iront par l’épée, et expireront sans connaissance.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Les hypocrites de cœur amassent la colère; ils ne crient pas quand [Dieu] les lie.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Ils mourront dans la jeunesse, et leur vie est parmi les hommes voués à l’infamie.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Il délivre le malheureux dans son malheur, et lui ouvre l’oreille dans l’oppression.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Il t’aurait aussi tiré de la gueule de la détresse [et mis] au large, là où il n’y a point de gêne, et la graisse abonderait dans les mets de ta table.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Mais tu es plein des jugements des méchants; le jugement et la justice [te] saisiront.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Puisqu’il y a de la colère, prends garde qu’elle ne t’enlève par le châtiment; et une grande rançon ne te le fera pas éviter.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Tiendra-t-il compte de tes richesses? Non; – ni de l’or, ni de toutes les ressources de la puissance.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Ne soupire pas après la nuit qui enlèvera les peuples de leur place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Prends garde à toi! Ne te tourne pas vers l’iniquité, car c’est ce que tu as choisi plutôt que l’affliction.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Voici, Dieu se montre élevé dans sa puissance: qui enseigne comme lui?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Qui lui a prescrit son chemin, et qui a dit: Tu as mal agi?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Souviens-toi de glorifier son œuvre, que les hommes célèbrent:
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Tout homme la contemple, le mortel la regarde de loin.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Voici, Dieu est grand, et nous ne le connaissons pas; le nombre de ses années, nul ne le sonde.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Car il attire les gouttes d’eau: des vapeurs qu’il forme elles distillent la pluie,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Que les nuages font couler; ils tombent en gouttes sur les hommes, abondamment.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Mais qui peut comprendre le déploiement de la nuée, le fracas de son tabernacle?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Voici, il étend sa lumière autour de lui, et couvre le fond de la mer.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Car par ces choses il juge les peuples, il donne la nourriture en abondance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Il couvre ses mains de l’éclair, et lui commande où il doit frapper;
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Son bruit l’annonce, le bétail même en présage la venue!
