Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihu also proceeded, and said,
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Suffer me a little, and I will show thee; For I have yet somewhat to say on God’s behalf.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
I will fetch my knowledge from afar, And will ascribe righteousness to my Maker.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
For truly my words are not false: One that is perfect in knowledge is with thee.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Behold, God is mighty, and despiseth not any: He is mighty in strength of understanding.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
He preserveth not the life of the wicked, But giveth to the afflicted [their] right.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
He withdraweth not his eyes from the righteous: But with kings upon the throne He setteth them for ever, and they are exalted.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
And if they be bound in fetters, And be taken in the cords of affliction;
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Then he showeth them their work, And their transgressions, that they have behaved themselves proudly.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
He openeth also their ear to instruction, And commandeth that they return from iniquity.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
If they hearken and serve [him], They shall spend their days in prosperity, And their years in pleasures.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
But if they hearken not, they shall perish by the sword, And they shall die without knowledge.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
But they that are godless in heart lay up anger: They cry not for help when he bindeth them.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
They die in youth, And their life [perisheth] among the unclean.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
He delivereth the afflicted by their affliction, And openeth their ear in oppression.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Yea, he would have allured thee out of distress Into a broad place, where there is no straitness; And that which is set on thy table would be full of fatness.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
But thou art full of the judgment of the wicked: Judgment and justice take hold [on thee].
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
For let not wrath stir thee up against chastisements; Neither let the greatness of the ransom turn thee aside.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Will thy cry avail, [that thou be] not in distress, Or all the forces of [thy] strength?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Desire not the night, When peoples are cut off in their place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Take heed, regard not iniquity: For this hast thou chosen rather than affliction.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Behold, God doeth loftily in his power: Who is a teacher like unto him?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Who hath enjoined him his way? Or who can say, Thou hast wrought unrighteousness?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Remember that thou magnify his work, Whereof men have sung.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
All men have looked thereon; Man beholdeth it afar off.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Behold, God is great, and we know him not; The number of his years is unsearchable.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
For he draweth up the drops of water, Which distil in rain from his vapor,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Which the skies pour down And drop upon man abundantly.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Yea, can any understand the spreadings of the clouds, The thunderings of his pavilion?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Behold, he spreadeth his light around him; And he covereth the bottom of the sea.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
For by these he judgeth the peoples; He giveth food in abundance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
He covereth his hands with the lightning, And giveth it a charge that it strike the mark.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
The noise thereof telleth concerning him, The cattle also concerning [the storm] that cometh up.
