< Jób 35 >
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Y procediendo Eliú en su razonamiento, dijo:
2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
¿Piensas haber sido conforme a derecho lo que dijiste: Más justo soy que Dios?
3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
Porque dijiste: ¿Qué te aprovechará, que provecho tendré de mi pecado?
4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
Yo te responderé algunas razones; y a tus compañeros contigo.
5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
Mira a los cielos, y ve, y considera que los cielos son más altos que tú.
6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
Si pecares, ¿qué habrás hecho contra él? y si tus rebeliones se multiplicaren, ¿qué le harás tú?
7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
Si fueres justo, ¿qué le darás a él? ¿o qué recibirá de tu mano?
8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
Al hombre como tú dañará tu impiedad; y al hijo del hombre aprovechará tu justicia.
9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
A causa de la multitud de las violencias clamarán, y darán voces por la fuerza de los violentos:
10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
Y ninguno dirá: ¿Dónde está Dios mi hacedor, que da canciones en la noche;
11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
Que nos enseña más que las bestias de la tierra, y nos hace sabios más que las aves del cielo?
12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
Allí clamarán, y él no oirá por la soberbia de los malos.
13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
Ciertamente Dios no oirá la vanidad, ni el Omnipotente la mirará.
14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
Aunque más digas: No le mirará: haz juicio delante de él, y espera en él.
15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
Mas ahora, porque su ira no visita, ni conoce en gran manera,
16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
Job abrió su boca vanamente, y multiplica palabras sin sabiduría.