< Jób 35 >
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
igitur Heliu haec rursum locutus est
2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
numquid aequa tibi videtur tua cogitatio ut diceres iustior Deo sum
3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
dixisti enim non tibi placet quod rectum est vel quid tibi proderit si ego peccavero
4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
itaque ego respondebo sermonibus tuis et amicis tuis tecum
5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
suspice caelum et intuere et contemplare aethera quod altior te sit
6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
si peccaveris quid ei nocebis et si multiplicatae fuerint iniquitates tuae quid facies contra eum
7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
porro si iuste egeris quid donabis ei aut quid de manu tua accipiet
8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
homini qui similis tui est nocebit impietas tua et filium hominis adiuvabit iustitia tua
9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
propter multitudinem calumniatorum clamabunt et heiulabunt propter vim brachii tyrannorum
10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
et non dixit ubi est Deus qui fecit me qui dedit carmina in nocte
11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
qui docet nos super iumenta terrae et super volucres caeli erudit nos
12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
ibi clamabunt et non exaudiet propter superbiam malorum
13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
non ergo frustra audiet Deus et Omnipotens singulorum causas intuebitur
14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
etiam cum dixeris non considerat iudicare coram eo et expecta eum
15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
nunc enim non infert furorem suum nec ulciscitur scelus valde
16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
ergo Iob frustra aperit os suum et absque scientia verba multiplicat