Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Und Elihu antwortete und sprach:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Achtest du das für recht, daß du sprichst: Ich bin gerechter denn Gott?

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

Denn du sprichst: Wer gilt bei dir etwas? Was hilft's, ob ich mich ohne Sünde mache?

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Ich will dir antworten ein Wort und deinen Freunden mit dir.

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Schaue gen Himmel und siehe, und schaue an die Wolken, daß sie dir zu hoch sind.

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Sündigest du, was kannst du mit ihm machen? Und ob deiner Missetat viel ist, was kannst du ihm tun?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Und ob du gerecht seiest, was kannst du ihm geben, oder was wird er von deinen Händen nehmen?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Einem Menschen, wie du bist, mag wohl etwas tun deine Bosheit und einem Menschenkinde deine Gerechtigkeit.

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Dieselbigen mögen schreien, wenn ihnen viel Gewalt geschieht, und rufen über den Arm der Großen,

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

die nicht danach fragen, wo ist Gott, mein Schöpfer, der das Gesänge macht in der Nacht,

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

der uns gelehrter macht denn das Vieh auf Erden und weiser denn die Vögel unter dem Himmel?

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Aber sie werden da auch schreien über den Hochmut der Bösen, und er wird sie nicht erhören.

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Denn Gott wird das Eitle nicht erhören, und der Allmächtige wird es nicht ansehen.

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Dazu sprichst du, du werdest ihn nicht sehen. Aber es ist ein Gericht vor ihm; harre sein nur,

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

ob sein Zorn bald nicht heimsucht, und sich nicht annimmt, daß so viel Laster da sind.

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Darum hat Hiob seinen Mund umsonst aufgesperrt und gibt stolze Teiding vor mit Unverstand.