Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Élixu yene jawaben mundaq dédi: —
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
«I danishmenler, sözlirimni anglanglar, I tejribe-sawaqliq ademler, manga qulaq sélinglar.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Éghiz taam tétip baqqandek, Qulaq sözning temini sinap baqidu.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Özimiz üchün némining toghra bolidighanliqini bayqap tallayli; Arimizda némining yaxshi bolidighanliqini bileyli!
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Chünki Ayup: «Men heqqaniydurmen», We: «Tengri méning heqqimni bulap ketken» — deydu.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Yene u: «Heqqimge ziyan yetküzidighan, yalghan gepni qilishim toghrimu? Héch asiyliqim bolmighini bilen, manga sanjilghan oq zexmige dawa yoq» — deydu,
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Qéni, Ayupqa oxshaydighan kim bar?! Uninggha nisbeten bashqilarni haqaretlesh su ichkendek addiy ishtur.
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
U qebihlik qilghuchilargha hemrah bolup yüridu, U reziller bilen bille mangidu.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Chünki u: «Adem Xudadin söyünse, Bu uninggha héchqandaq paydisi yoq» dédi.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Shunga, i danishmenler, manga qulaq sélinglar; Rezillik Tengridin yiraqta tursun! Yamanliq Hemmige Qadirdin néri bolsun!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Chünki U ademning qilghanlirini özige qayturidu, Her bir ademge öz yoli boyiche tégishlik nésiwe tapquzidu.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Derheqiqet, Tengri héch eskilik qilmaydu, Hemmige Qadir hökümni hergiz burmilimaydu.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Kim Uninggha yer-zéminni amanet qilghan? Kim Uni pütkül jahanni bashqurushqa teyinlidi?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
U peqet könglide shu niyetni qilsila, Özining Rohini hem nepisini Özige qayturuwalsila,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Shuan barliq et igiliri birge nepestin qalidu, Ademler topa-changgha qaytidu.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Sen danishmen bolsang, buni angla! Sözlirimning sadasigha qulaq sal!
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Adaletke öch bolghuchi höküm sürelemdu? Sen «Hemmidin Adil Bolghuchi»ni gunahkar békitemsen?!
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
U bolsa padishahni: «Yarimas!», Mötiwerlerni: «Reziller» dégüchidur.
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
U ne emirlerge héch yüz-xatire qilmaydu, Ne baylarni kembeghellerdin yuqiri körmeydu; Chünki ularning hemmisini U Öz qoli bilen yaratqandur.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Közni yumup achquche ular ötüp kétidu, Tün yérimida xelqlermu tewrinip dunyadin kétidu; Ademning qolisiz ulughlar élip kétilidu.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Chünki Uning nezeri ademning yollirining üstide turidu; U insanning bar qedemlirini körüp yüridu.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Shunga qebihlik qilghuchilargha yoshurun’ghudek héch qarangghuluq yoqtur, Hetta ölümning sayisidimu ular yoshurunalmaydu.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Chünki Tengri ademlerni aldigha höküm qilishqa keltürüsh üchün, Ularni uzun’ghiche közitip yürüshining hajiti yoqtur.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
U küchlüklerni tekshürüp olturmayla pare-pare qiliwétidu, Hem bashqilarni ularning ornigha qoyidu;
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Chünki ularning qilghanliri uninggha éniq turidu; U ularni kéchide öriwétidu, shuning bilen ular yanjilidu.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
U yamanlarni xalayiq aldida kachatlighandek ularni uridu,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Chünki ular uninggha egishishtin bash tartqan, Uning yolliridin héchbirini héch etiwarlimighan.
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Ular shundaq qilip miskinlerning nale-peryadini Uning aldigha kirgüzidu, Shuning bilen U ézilgüchilerning yalwurushini anglaydu.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
U sükütte tursa, kim aghrinip qaqshisun. Meyli eldin, meyli shexstin bolsun, Eger U [shepqitini körsetmey] yüzini yoshuruwalsa, kim Uni körelisun?
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Uning meqsiti iplaslar hökümranliq qilmisun, Ular el-ehlini damigha chüshürmisun dégenliktur.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Chünki buning bilen ulardin birsi Tengrige: «Men tekebburluq qilghanmen; Men toghrini yene burmilimaymen;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Özüm bilmiginimni manga ögitip qoyghaysen; Men yamanliq qilghan bolsam, men qayta qilmaymen» — dése,
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Sen Uning békitkinini ret qilghanliqing üchün, U peqet séning pikring boyichila insanning qilghanlirini Özige qayturushi kérekmu. Men emes, sen qarar qilishing kérektur; Emdi bilgenliringni bayan qilsangchu!
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Eqli bar ademler bolsa, Gépimni anglighan dana kishi bolsa: —
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
«Ayup sawatsizdek gep qildi; Uning sözliride eqil-parasettin eser yoq» — deydu.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Ayup rezil ademlerdek jawab bergenlikidin, Axirghiche sinalsun!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Chünki u öz gunahining üstige yene asiyliqni qoshidu; U arimizda [ahanet bilen] chawak chélip, Tengrige qarshi sözlerni köpeytmekte».
