Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Afei Elihu kae se,
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
“Mo anyansafo, muntie me nsɛm; mo nimdefo monyɛ aso mma me.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Efisɛ aso sɔ nsɛm hwɛ sɛnea tɛkrɛma ka aduan hwɛ no.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Momma yɛnsese, nhu nea eye ma yɛn. Momma yɛn nyinaa mmɔ mu nsua nea eye.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
“Hiob ka se, ‘Me ho nni asɛm, nanso Onyankopɔn abu me ntɛnkyew.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Ɛwɔ mu sɛ mʼasɛm da kwan mu, nanso wobu me ɔtorofo; ɛwɔ mu sɛ menyɛɛ bɔne biara, nanso ne bɛmma no ama me apirakuru a enwu da.’
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Onipa bɛn na ɔte sɛ Hiob a ɔnom animtiaabu sɛ nsu?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Ɔne amumɔyɛfo nantew; na ɔne atirimɔdenfo nso bɔ.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Efisɛ ɔka se, ‘Sɛ onipa bɔ mmɔden sɛ ɔbɛsɔ Onyankopɔn ani a onnya so mfaso biara.’
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
“Enti mo mmarima a mowɔ ntease muntie me. Ɛmpare Onyankopɔn sɛ ɔbɛyɛ bɔne, sɛ Otumfo no bɛyɛ mfomso.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Nnipa nneyɛe so na ɔhwɛ tua wɔn ka; nea ɛfata ne nneyɛe na ɔma ɛba ne so.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Ɛmfata sɛ wɔde mfomso susuw Onyankopɔn, na ɛmfata sɛ wɔde ntɛnkyew susuw Otumfo.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Hena na ɔde no sii asase so? Hena na ɔde wiase nyinaa hyɛɛ ne nsa?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Sɛ ɛyɛɛ ne pɛ na oyii ne Honhom ne nʼahome a,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
anka adesamma nyinaa bɛbɔ mu ayera, na onipa bɛsan akɔ mfutuma mu.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
“Sɛ mowɔ nhumu a, muntie eyi; muntie nea meka.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
So obi a okyi atɛntrenee betumi adi nnipa so? Mubetumi abu Ɔtreneeni kɛse no fɔ ana?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Ɛnyɛ Ɔno na ɔka kyerɛ ahemfo se, ‘Mo so nni mfaso,’ na ɔka kyerɛɛ atitiriw se, ‘Moyɛ atirimɔdenfo,’
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
nea ɔnhwɛ mmapɔmma anim na onyiyi adefo ne ahiafo mu, efisɛ wɔn nyinaa yɛ ne nsa ano adwuma.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Wowuwu mmere tiaa bi mu, wɔ anadwo dasu mu; nnipa no ho wosow na wɔsen kɔ; ahoɔdenfo totɔ a emfi nipa.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
“Nʼani hwɛ nnipa akwan; na ohu wɔn anammɔntu biara.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Baabiara nni hɔ a aduru sum, sum kabii, a amumɔyɛfo betumi ahintaw.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Ɛho nhia Onyankopɔn sɛ ɔbɛhwehwɛ nnipa mu bio, a enti ɛsɛ sɛ wɔba nʼanim begye atemmu.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Ɔbobɔ abirɛmpɔn gu a ɔnyɛ nhwehwɛmu biara, na ɔde afoforo sisi wɔn anan mu.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Efisɛ ohu wɔn nneyɛe, otu wɔn gu anadwo na wɔdwerɛw wɔn.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Otua wɔn amumɔyɛsɛm so ka wɔ faako a obiara betumi ahu wɔn,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
efisɛ wɔman fii nʼakyi kɔe na wɔampɛ nʼakwan biara anhwɛ.
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Wɔmaa ahiafo sufrɛ duu nʼanim na ɛma ɔtee mmɔborɔni su.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Nanso sɛ ɔyɛ komm a, hena na obetumi abu no fɔ? Sɛ ɔde nʼanim hintaw nso a, hena na obehu no? Nanso odi onipa ne ɔman so pɛpɛɛpɛ,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
ɔmma onipa a onnim Nyame nni hene, sɛnea ɔrensum nnipa no mfiri.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
“Sɛ ɛba sɛ onipa ka kyerɛ Onyankopɔn se, ‘Mayɛ bɔne na merenyɛ bɔne bio.
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Kyerɛ me na minhu; na sɛ mayɛ bɔne a, merenyɛ saa bio.’
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
So ɛsɛ sɛ Onyankopɔn gyina nea woka so tua wo ka, wɔ bere a woayɛ sɛ worennu wo ho ana? Ɛsɛ sɛ wusi gyinae, ɛnyɛ me; enti ka nea wunim kyerɛ me.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
“Nnipa a wɔwɔ ntease pae mu ka, nimdefo a wotie me ka kyerɛ me se,
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
‘Hiob nkasa nimdeɛ kwan so; aba biara nni ne kasa mu.’
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Ao, sɛ wɔsɔɔ Hiob hwɛ kɔɔ akyiri a anka eye, efisɛ oyiyii nsɛm ano sɛ omumɔyɛfo!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Ɔde atuatew ka ne bɔne ho; ɔde ahantan bɔ ne nsam gu yɛn so na ɔma ne nsɛm a ɔka tia Onyankopɔn no dɔɔso.”
