Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Ary mbola niteny ihany Eliho ka nanao hoe:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Mandrenesa ny teniko, ianareo olon-kendry; Ary mihainoa ahy, ianareo manam-pahalalana.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Fa ny sofina no mamantatra teny, Ary ny vava no manandrana hanina.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Koa aoka izay rariny no hodinihintsika, ary aoka hiara-mamantatra izay tsara isika.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Fa Joba efa nanao hoe: Marina aho, saingy nesorin’ Andriamanitra tamiko ny rariny;
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Marina ny ahy, nefa ampandaingainy aho; Mahafaty ny zana-tsipìka mitsatoka amiko, na dia tsy manam-pahadisoana aza aho.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Aiza moa no misy lehilahy tahaka an’ i Joba, izay manaram-po amin’ ny famingavingana toy ny fisotro rano.
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Ary tonga naman’ ny mpanao ratsy sady miara-mandeha amin’ ny ratsy fanahy?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Fa hoy izy: Tsy mahasoa ny olona ny mihavana amin’ Andriamanitra.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Koa amin’ izany mihainoa ahy, ianareo manam-panahy: Lavitra an’ Andriamanitra ny hanao ratsy! Ary lavitra ny Tsitoha ny hanao meloka!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Fa ny nataon’ ny olona ihany no ampanodiaviny azy, ka mamaly ny olona rehetra araka ny lalany avy Izy.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Eny tokoa, Andriamanitra tsy manao ratsy mihitsy, ary ny Tsitoha tsy mba mamadika ny rariny.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Iza moa no nanendry Azy ho Mpiadidy ny tany? Ary iza no nanorina izao tontolo izao?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Raha tàhiny ny tenany ihany no heveriny, ka hangoniny ho ao aminy ny fanahiny sy ny fofonainy,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Dia hiala avokoa ny ain’ ny nofo rehetra, ary hiverina amin’ ny vovoka ny olona.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Raha manam-pahalalana ianao, dia mandrenesa izao, ka mihainoa ny teniko
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Moa mahay mifehy va izay tsy tia rariny? Ary Ilay marina sady mahery va no hohelohinao?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
(Mety va ny miteny amin’ ny mpanjaka hoe: Olom-poana ianao! Ary amin’ ny zanak’ andriana: Ry ilay ratsy!),
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Dia Ilay tsy mizaha ny tavan’ ny lehibe, ary tsy manaja ny ambony mihoatra noho ny ambany, satria samy asan’ ny tànany avokoa izy rehetra.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Maty amin’ ny indray mipi-maso monja amin’ ny mamatonalina ireny; Eny, ringana ny olona ka tsy ao intsony; Ary ny mahery dia lasa tsy esorin-tanana.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Fa ny mason’ Andriamanitra dia mijery ny alehan’ ny olona, ary mahita ny diany rehetra Izy.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Tsy misy aizina na alim-pito, Izay hieren’ ny mpanao ratsy.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Fa Andriamanitra tsy mba miandry aloha vao mandinika ny olona Izay tonga hotsaraina eo anatrehany.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Manorotoro ny olona mahery Izy, na dia tsy manadina aza, ka manangana olon-kafa hisolo azy.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Koa hita amin’ izany fa fantany ny asan’ ireo, ka dia mamono azy amin’ ny alina ho torotoro Izy.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Tehafiny tanana tahaka ny fanao amin’ ny ratsy fanahy ireo eo imason’ ny vahoaka.
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Izao no nialan’ ireo tamin’ Andriamanitra ka tsy nitandremany ny lalany akory,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Dia ny mba hahatonga ny fitarainan’ ny malahelo eo anatrehany ka hampandre Azy ny fitarainan’ ny ory.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Mangìna Izy, ka iza no mahay manameloka? Ary manafin-tava Izy (ka iza no mahajery Azy?), na amin’ ny firenena, na amin’ ny olona tsirairay,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Mba tsy hanjakan’ ny ratsy fanahy, ary tsy ho voafandrika ny vahoaka.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Fa moa mba efa nisy niteny tamin’ Andriamanitra va nanao hoe: Efa nanandra-tena aho ka tsy hanao ratsy intsony;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Izay tsy hitako mba ampianaro ahy; Raha nanao ratsy aho, dia tsy hanao intsony?
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Moa araka ny hevitrao va no hamaliany ny ataon’ ny olona, no efa nandà ianao? Fa ianao no mifidy, fa tsy izaho, koa izay fantatrao no ambarao.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Ny olona manam-panahy hilaza amiko, ary ny olon-kendry izay mihaino ahy hanao hoe:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Miteny tsy amim-pahalalana Joba, ary ny teniny tsy amim-pahendrena.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Enga anie ka hizahan-toetra mandrakariva Joba noho ny famaliana ataony araka ny fanaon’ ny ratsy fanahy!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Fa ampiany fihaikana koa ny fahotany; Miteha-tanana eto amintsika izy ka manao teny maro ho enti-miady amin’ Andriamanitra.
