Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
ED Elihu proseguì a parlare, e disse:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
[Voi] savi, udite i miei ragionamenti; E [voi] intendenti, porgetemi l'orecchio.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Perciocchè l'orecchio esamina i ragionamenti, Come il palato assapora ciò che si deve mangiare.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Proponiamoci la dirittura, Giudichiamo fra noi che cosa [sia] bene.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Conciossiachè Giobbe abbia detto: Io son giusto; Iddio mi ha tolta la mia ragione.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Mentirei io intorno alla mia ragione? La saetta, con la quale son ferito, [è] dolorosissima, Senza [che vi sia] misfatto [in me].
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Quale [è] l'uomo simile a Giobbe, [Che] beve lo scherno come acqua?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
E [che] cammina in compagnia con gli operatori d'iniquità, E va con gli uomini empi?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Perciocchè egli ha detto: L'uomo non fa niun profitto Di rendersi grato a Dio.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Perciò, uomini di senno, ascoltatemi; Tolga Iddio che vi sia empietà in Dio, O perversità nell'Onnipotente.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Perciocchè egli rende all'uomo [secondo] l'opera sua, E fa trovare a ciascuno secondo la sua via.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Sì veramente Iddio non opera empiamente, E l'Onnipotente non perverte la ragione.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Chi gli ha commesso il governo della terra? E chi [gli] ha imposta [la cura del] mondo tutto intiero?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Se egli ponesse mente all'uomo, Egli ritrarrebbe a sè il suo alito, ed il suo soffio;
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Ogni carne insieme trapasserebbe, E l'uomo ritornerebbe nella polvere.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Se pur [tu hai] del senno, ascolta questo; Porgi l'orecchio alla voce de' miei ragionamenti.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Di vero, colui che odia la dirittura signoreggerebbe egli? E condannerai tu colui che è sommamente giusto?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Direbbesi egli ad un re: Scellerato? E a' principi: Empio?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
[Quanto meno a colui] che non ha riguardo alla qualità de' principi, Ed [appo cui] non è riconosciuto il possente, Per essere antiposto al povero, Perchè essi tutti [sono] opera delle sue mani?
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Essi muoiono in un momento, E di mezza notte [tutto] un popolo è conquassato, e perisce; E il potente è tolto via senza [opera di] mani.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Perciocchè gli occhi suoi [son] sopra le vie dell'uomo, Ed egli vede tutti i passi di esso.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Non [vi è] oscurità, nè ombra di morte alcuna, Ove si possan nascondere gli operatori d'iniquità.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Perciocchè [Iddio] non ha [più] riguardo all'uomo, Quando esso è per venire in giudicio davanti a lui.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Egli fiacca i possenti incomprensibilmente, E ne costituisce altri in luogo loro.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Perciò, conoscendo egli le opere loro, Nel girar d'una notte son fiaccati,
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Egli li sbatte come empi, In luogo di molti spettatori;
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Perciocchè si son rivolti indietro da lui, E non hanno considerate tutte le sue vie;
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Facendo pervenire infino a lui il grido del povero, E facendogli udire lo strido degli afflitti.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Se egli rimanda in pace, chi condannerà? E [se] nasconde la sua faccia, chi lo riguarderà? O sia una nazione [intiera], o un uomo [solo];
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Acciocchè l'uomo profano non regni [più] E che il popolo non [sia più tenuto] ne' lacci.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Certo [ei ti si conveniva indirizzarti] a Dio, dicendo: Io ho portato [la pena]; io non peccherò più.
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
[Se vi è alcuna cosa], oltre a ciò che io veggo, mostramelo; Se io ho operato perversamente, io non continuerò più.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Vorresti tu, ch'egli ti facesse la retribuzione di ciò ch'[è proceduto] da te? Sei tu che rifiuti ed eleggi, non già io; Di' pure ciò che tu sai.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Gli uomini di senno diranno meco, E l'uomo savio mi acconsentirà,
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Che Giobbe non parla con conoscimento, E che le sue parole non sono con intendimento.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
O padre mio, sia pur Giobbe provato infino all'ultimo, Per cagione delle sue repliche, simili a quelle degli uomini iniqui.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Perciocchè [altrimenti] egli aggiungerà misfatto al suo peccato, Si batterà a palme fra noi, E moltiplicherà le parole sue contro a Dio.
