Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Und Elihu hob wieder an und sprach:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Höret, ihr Weisen, meine Worte, und ihr Kundigen, gebet mir Gehör!
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Denn das Ohr prüft die Worte, wie der Gaumen die Speise kostet.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Erwählen wir für uns, was recht, erkennen wir unter uns, was gut ist!
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Denn Hiob hat gesagt: Ich bin gerecht, und Gott hat mir mein Recht entzogen.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Trotz meines Rechtes soll ich lügen; meine Wunde ist unheilbar, ohne daß ich übertreten habe. -
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Wer ist ein Mann wie Hiob, der Hohn trinkt wie Wasser,
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
und in Gesellschaft geht mit denen, die Frevel tun, und wandelt mit gottlosen Menschen?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Denn er hat gesagt: Keinen Nutzen hat ein Mann davon, daß er Wohlgefallen an Gott hat!
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Darum höret mir zu, ihr Männer von Verstand! Fern sei Gott von Gesetzlosigkeit, und der Allmächtige von Unrecht!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Sondern des Menschen Tun vergilt er ihm, und nach jemandes Wege läßt er es ihn finden.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Ja, wahrlich, Gott handelt nicht gesetzlos, und der Allmächtige beugt nicht das Recht.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Wer hat ihm die Erde anvertraut? Und wer den ganzen Erdkreis gegründet?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Wenn er sein Herz nur auf sich selbst richtete, seinen Geist und seinen Odem an sich zurückzöge,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
so würde alles Fleisch insgesamt verscheiden, und der Mensch zum Staube zurückkehren.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Und wenn du doch dieses einsehen und hören, der Stimme meiner Worte Gehör schenken wolltest!
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Sollte auch herrschen, wer das Recht haßt? Oder willst du den Allgerechten verdammen?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Sagt man zu einem Könige: Belial, zu Edlen: Du Gottloser? -
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Wieviel weniger zu ihm, der die Person der Fürsten nicht ansieht und den Reichen nicht vor dem Armen berücksichtigt! Denn sie alle sind das Werk seiner Hände.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
In einem Augenblick sterben sie; und in der Mitte der Nacht wird ein Volk erschüttert und vergeht, und Mächtige werden beseitigt ohne Hand.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Denn seine Augen sind auf die Wege des Menschen gerichtet, und er sieht alle seine Schritte.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Da ist keine Finsternis und kein Todesschatten, daß sich darein verbergen könnten, die Frevel tun.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Denn er braucht nicht lange auf einen Menschen acht zu geben, damit er vor Gott ins Gericht komme.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Er zerschmettert Gewaltige ohne Untersuchung, und setzt andere an ihre Stelle.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Daher kennt er ihre Handlungen, und kehrt sie um über Nacht; und sie werden zermalmt.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Er schlägt sie, wie Übeltäter, auf öffentlichem Platze,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
darum daß sie von seiner Nachfolge abgewichen sind und alle seine Wege nicht bedacht haben,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
um zu ihm hinaufdringen zu lassen das Schreien des Armen, und damit er das Schreien der Elenden höre.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Schafft er Ruhe, wer will beunruhigen? Und verbirgt er das Angesicht, wer kann ihn schauen? So handelt er sowohl gegen ein Volk, als auch gegen einen Menschen zumal,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
damit der ruchlose Mensch nicht regiere, damit sie nicht Fallstricke des Volkes seien.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Denn hat er wohl zu Gott gesagt: Ich trage meine Strafe, ich will nicht mehr verderbt handeln;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
was ich nicht sehe, zeige du mir; wenn ich Unrecht verübt habe, so will ich es nicht mehr tun? -
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Soll nach deinem Sinne er es vergelten? Denn du hast seine Vergeltung verworfen, und so mußt du wählen, und nicht ich; was du weißt, reden denn!
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Männer von Verstand werden zu mir sagen, und ein weiser Mann, der mir zuhört:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Hiob redet nicht mit Erkenntnis, und seine Worte sind ohne Einsicht.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Ach, daß doch Hiob fort und fort geprüft würde wegen seiner Antworten nach Frevlerart!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Denn er fügt seiner Sünde Übertretung hinzu, klatscht unter uns in die Hände und mehrt seine Worte gegen Gott.
