Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Élihu reprit la parole, et dit:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Vous, sages, écoutez mes discours; et vous, savants, prêtez-moi l'oreille.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Car l'oreille juge des discours, comme le palais goûte ce qu'on doit manger.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Choisissons ensemble ce qui est juste; voyons, entre nous, ce qui est bon.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Job a dit: “Je suis juste, mais Dieu met mon droit de côté;
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
En dépit de mon droit, je suis un menteur; ma plaie est douloureuse, sans que j'aie péché. “
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Y a-t-il un homme tel que Job, qui boit le blasphème comme l'eau,
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Qui marche dans la compagnie des ouvriers d'iniquité, et qui va avec les hommes pervers?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Car il a dit: L'homme ne gagne rien à se plaire avec Dieu.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
C'est pourquoi, vous qui avez de l'intelligence, écoutez-moi. Loin de Dieu la méchanceté! loin du Tout-Puissant l'injustice!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Il rend à l'homme selon ses œuvres, et il fait trouver à chacun selon sa conduite.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Certainement Dieu ne commet pas d'injustice, le Tout-Puissant ne fait pas fléchir le droit.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Qui lui a commis le soin de la terre? Qui lui a confié l'univers?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
S'il ne pensait qu'à lui, s'il retirait à lui son esprit et son souffle,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Toute chair expirerait à la fois, et l'homme retournerait dans la poussière.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Si donc tu as de l'intelligence, écoute cela; prête l'oreille au son de mes paroles.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Eh quoi! celui qui haïrait la justice, régnerait-il? Et condamnerais-tu celui qui est souverainement juste?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Lui qui dit aux rois “Scélérat! “et “Méchant! “aux princes;
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Qui n'a point égard à la personne des grands, qui ne connaît pas le riche plus que le pauvre, car ils sont tous l'ouvrage de ses mains?
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
En un moment ils mourront; au milieu de la nuit, un peuple est ébranlé et passe; le potentat puissant est emporté, et non par une main d'homme.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Car les yeux de Dieu sont sur les voies de l'homme, et il regarde tous ses pas.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Il n'y a ni ténèbres ni ombre de la mort, où se puissent cacher les ouvriers d'iniquité.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Il ne regarde pas à deux fois un homme, pour le faire aller en jugement avec lui.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Il brise les puissants, sans enquête, et il en établit d'autres à leur place,
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Parce qu'il connaît leurs œuvres; il les renverse de nuit, et ils sont brisés.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Il les flagelle comme des impies, à la vue de tout le monde,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Parce qu'ils se sont détournés de lui, et n'ont pas du tout pris garde à ses voies.
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Ils ont fait monter jusqu'à lui le cri du pauvre, et il a entendu la clameur des affligés.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
S'il donne le repos, qui est-ce qui le condamnera? S'il cache sa face, qui le regardera? soit qu'il s'agisse d'un peuple ou d'un particulier,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Pour que l'homme impie ne règne pas, pour qu'il ne soit pas en piège au peuple.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Car a-t-il dit à Dieu: “J'ai souffert, je ne pécherai plus;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Ce que je ne vois pas, montre-le-moi; si j'ai fait le mal, je ne le ferai plus? “
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Est-ce donc d'après tes idées que le mal doit être puni? Car tu as montré du mécontentement. Ainsi, c'est à toi de décider, non à moi! Dis ce que tu sais.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Les hommes de sens me diront, ainsi que le sage qui m'aura écouté:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
“Job ne parle pas avec con-naissance, et ses paroles sont sans intelligence. “
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Ah! que Job soit éprouvé jusqu'à la fin, puisqu'il a répondu comme les méchants!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Car il ajoute à son péché une transgression nouvelle; il s'applaudit au milieu de nous; il parle de plus en plus contre Dieu.
