< Jób 34 >

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Elihou reprit et dit:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Ecoutez, ô sages, mes discours, et vous, hommes instruits, prêtez-moi votre attention.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Car l’oreille apprécie les discours comme le palais déguste la nourriture.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Mettons-nous en quête de ce qui est juste, examinons entre nous ce qui est bon.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Car Job a dit: "Je suis innocent, et Dieu m’a refusé justice.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
En dépit de mon bon droit, je passe pour menteur; cruel est le coup qui m’a frappé, sans que j’aie failli!"
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Y a-t-il un homme comme Job, buvant le blasphème comme de l’eau,
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
faisant cause commune avec les artisans d’iniquité et allant de pair avec les malfaiteurs?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Car il a dit: "L’Homme ne gagne rien à être en bons termes avec Dieu!"
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
C’Est pourquoi, gens d’intelligence, écoutez-moi: loin de Dieu l’iniquité et du Tout-Puissant l’injustice!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Car il paie chacun selon ses œuvres et lui assigne le sort mérité par sa conduite.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Non, en vérité, Dieu ne commet pas de mal, le Tout-Puissant ne fausse pas la justice.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Qui lui a confié la direction de la terre? Qui a mis tout l’univers entre ses mains?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
S’Il n’avait de pensée que pour lui-même, s’il retirait à lui son esprit et son souffle,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
toutes les créatures périraient du coup, et l’homme retournerait à la poussière.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Or, si tu jouis de ton bon sens, écoute ceci, prête l’oreille au son de mes paroles:
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Celui qui hait la justice pourrait-il régner? Oseras-tu incriminer l’Etre infiniment juste?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Est-il permis de dire au roi: "scélérat!" et aux princes: "criminels!"
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Eh bien! Lui ne prend pas parti pour les grands, et ne favorise pas le riche contre le pauvre, car ils sont tous l’œuvre de sa main.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
En un clin d’œil, ils meurent, et au milieu de la nuit, le peuple s’agite et ils disparaissent; on supprime les puissants, sans qu’une main se lève.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
C’Est que ses yeux sont ouverts sur les voies de l’homme, il observe chacun de ses pas.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Point de ténèbres, point d’ombre si profonde où puissent se cacher les malfaiteurs.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Car Dieu n’a pas besoin de surveiller longuement un homme, pour le faire comparaître en justice.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Il brise les puissants sans long examen et met d’autres à leur place.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
C’Est parce qu’il connaît leurs œuvres, qu’il les renverse de nuit et les écrase.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
En qualité d’impies, il les frappe aux yeux de nombreux spectateurs,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
les punissant de s’être détournés de lui, d’avoir méconnu toutes ses voies,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
d’avoir fait monter jusqu’à lui les cris du faible, et retentir à ses oreilles la protestation des miséreux.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Et s’il fait l’apaisement, qui le lui reprochera? Quand il cache sa face, qui pourra le voir? II domine et sur les nations et sur les individus,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
ne voulant pas du règne des hommes pervers, de ceux qui sont un piège pour les peuples.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Se peut-il qu’on dise à Dieu: "J’Ai expié sans être coupable.
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Ce qu’il m’est impossible de voir, apprends-le moi toi-même; si j’ai commis des injustices, je ne récidiverai pas?"
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Est-ce sous ton inspiration qu’Il doit rémunérer, parce que tu exprimes ton dédain ou que tu manifestes tes préférences, toi et non moi? Ce que tu sais, expose-le donc.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Les gens sensés me le diront, les hommes sages qui m’écoutent:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
"Job ne discourt pas en connaissance de cause, ses paroles ne sont pas raisonnables.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Mon souhait serait que Job fût éprouvé encore longtemps, à cause de ses réponses dignes d’hommes iniques;
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
car à son péché il ajoute une faute plus grave: il pense triompher au milieu de nous et prodigue ses propos contre Dieu."

< Jób 34 >