< Jób 34 >

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Et Élihu reprit la parole et dit:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Sages, écoutez mes paroles, et vous qui avez de la connaissance, prêtez-moi l’oreille;
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Car l’oreille éprouve les discours, comme le palais goûte les aliments.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Choisissons pour nous ce qui est juste, et reconnaissons entre nous ce qui est bon.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Car Job a dit: Je suis juste, et Dieu a écarté mon droit;
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Mentirai-je contre ma droiture? ma blessure est incurable, sans qu’il y ait de transgression.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Qui est l’homme qui soit comme Job? Il boit la moquerie comme l’eau;
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Il marche dans la compagnie des ouvriers d’iniquité, et il chemine avec les hommes méchants.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Car il a dit: Il ne profite de rien à l’homme de trouver son plaisir en Dieu.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
C’est pourquoi, hommes de sens, écoutez-moi: Loin de Dieu la méchanceté, et loin du Tout-puissant l’iniquité!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Car il rendra à l’homme ce qu’il aura fait, et il fera trouver à chacun selon sa voie.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Certainement Dieu n’agit pas injustement, et le Tout-puissant ne pervertit pas le droit.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Qui a confié la terre à ses soins, et qui a placé le monde entier [sous lui]?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
S’il ne pensait qu’à lui-même et retirait à lui son esprit et son souffle,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Toute chair expirerait ensemble et l’homme retournerait à la poussière.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Si [tu as] de l’intelligence, écoute ceci; prête l’oreille à la voix de mes paroles.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Celui qui hait la justice gouvernera-t-il donc? Et condamneras-tu le juste par excellence?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Dira-t-on Bélial, au roi? – Méchants, aux nobles?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
[Combien moins] à celui qui ne fait pas acception de la personne des princes, et qui n’a pas égard au riche plutôt qu’au pauvre; car ils sont tous l’œuvre de ses mains.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Ils mourront en un moment; au milieu de la nuit les peuples chancellent et s’en vont, et les puissants sont retirés sans main.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Car ses yeux sont sur les voies de l’homme, et il voit tous ses pas.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Il n’y a pas de ténèbres, il n’y a pas d’ombre de la mort, où puissent se cacher les ouvriers d’iniquité.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Car il ne pense pas longtemps à un homme pour le faire venir devant Dieu en jugement.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Il brise les puissants, sans examen, et il fait que d’autres se tiennent à leur place;
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
En effet il connaît leurs œuvres: il les renverse de nuit, et ils sont écrasés.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Il les frappe comme des méchants dans le lieu où ils sont en vue,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Parce qu’ils se sont retirés de lui, et qu’ils n’ont pas considéré toutes ses voies,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Pour faire monter vers lui le cri du pauvre, en sorte qu’il entende le cri des malheureux.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Quand il donne la tranquillité, qui troublera? Il cache sa face, et qui le verra? [Il fait] ainsi, soit à une nation, soit à un homme,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Pour empêcher l’homme impie de régner, pour écarter du peuple les pièges.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Car a-t-il [jamais] dit à Dieu: Je porte ma peine, je ne ferai plus de mal;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Ce que je ne vois pas, montre-le-moi; si j’ai commis l’iniquité, je ne le referai pas?
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Rétribuera-t-il selon tes pensées? car tu as rejeté [son jugement], car toi, tu as choisi, et non pas moi; ce que tu sais, dis-le donc.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Les hommes de sens me diront, et un homme sage qui m’écoute:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Job n’a pas parlé avec connaissance, et ses paroles ne sont pas intelligentes;
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Je voudrais que Job soit éprouvé jusqu’au bout, parce qu’il a répondu à la manière des hommes iniques;
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Car il a ajouté à son péché la transgression; il bat des mains parmi nous, et multiplie ses paroles contre Dieu.

< Jób 34 >