Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
And Elihu proceeded, and said:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Hear my words, ye wise men! Give ear to me, ye that have knowledge!
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
For the ear trieth words, As the mouth tasteth meat.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Let us examine for ourselves what is right; Let us know among ourselves what is true.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Job hath said, “I am righteous, And God refuseth me justice.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Though I am innocent, I am made a liar; My wound is incurable, though I am free from transgression.”
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Where is the man like Job, Who drinketh impiety like water;
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Who goeth in company with evil-doers, And walketh with wicked men?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
For he hath said, “A man hath no advantage, When he delighteth himself in God.”
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Wherefore hearken to me, ye men of understanding! Far be iniquity from God; Yea, far be injustice from the Almighty!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
For what a man hath done he will requite him, And render to every one according to his deeds.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Surely God will not do iniquity, Nor will the Almighty pervert justice.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Who hath given him the charge of the earth? Or who hath created the whole world?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Should he set his heart against man, Should he take back his spirit and his breath,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Then would all flesh expire together; Yea, man would return to the dust.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
If thou hast understanding, hear this! Give ear to the voice of my words!
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Shall he, that hateth justice, govern? Wilt thou then condemn the just and mighty One?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Is it fit to say to a king, Thou art wicked; Or to princes, Ye are unrighteous?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
How much less to him that is not partial to princes, Nor regardeth the rich more than the poor? For they are all the work of his hands.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
In a moment they die; yea, at midnight Do the people stagger and pass away, And the mighty are destroyed without hand.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
For his eyes are upon the ways of man; He seeth all his steps.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
There is no darkness, nor shadow of death, Where evil-doers may hide themselves.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
He needeth not attend long to a man, That he may go into judgment before God;
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
He dasheth in pieces the mighty without inquiry, And setteth up others in their stead.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Therefore he knoweth their works, And in a night he overthroweth them, so that they are destroyed.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
On account of their wickedness he smiteth them, In the presence of many beholders;
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Because they turned away from him, And had no regard to his ways,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
And caused the cry of the poor to come before him; For he heareth the cry of the oppressed.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
When he giveth rest, who can cause trouble? And when he hideth his face, Who can behold him?
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
So is it with nations and individuals alike! That the wicked may no more rule, And may not be snares to the people.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Surely thou shouldst say unto God, “I have received chastisement; I will no more offend;
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
What I see not, teach thou me! If I have done iniquity, I will do it no more.”
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Shall he recompense according to thy mind, Because thou refusest, or because thou choosest, and not he? Speak, if thou hast knowledge!
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Men of understanding, Wise men, who hear me, will say,
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
“Job hath spoken without knowledge, And his words are without wisdom.”
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
I desire that Job may be tried to the last, For answering like wicked men.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
For he addeth impiety to his sin; He clappeth his hands among us, And multiplieth words against God.
