Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
And Elihu answers and says:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
“Hear, O wise men, my words, And, O knowing ones, give ear to me.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
For the ear tries words, And the palate tastes to eat.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Let us choose judgment for ourselves, Let us know among ourselves what [is] good.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
For Job has said, I have been righteous, And God has turned aside my right,
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Against my right do I lie? My arrow [is] mortal—without transgression.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Who [is] a man like Job? He drinks scoffing like water,
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
And he has traveled for company With workers of iniquity, So as to go with men of wickedness.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
For he has said, It does not profit a man When he delights himself with God.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Therefore, O men of heart, listen to me; Far be it from God to do wickedness, And [from] the Mighty to do perverseness,
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
For He repays the work of man to him, And according to the path of each He causes him to find.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Indeed, truly, God does not do wickedly, And the Mighty does not pervert judgment.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Who has inspected for Himself the earth? And who has placed all the habitable world?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
If He sets His heart on him, [If] He gathers His Spirit and His breath to Himself,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
All flesh expires together, And man returns to dust.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
And if [there is] understanding, hear this, Give ear to the voice of my words.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Indeed, does one hating justice govern? Or do you condemn the Most Just?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Who has said to a king, Worthless, To princes, Wicked?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
That has not accepted the person of princes, Nor has known the rich before the poor, For all of them [are] a work of His hands.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
[In] a moment they die, And at midnight people shake, And they pass away, And they remove the mighty without hand.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
For His eyes [are] on the ways of each, And He sees all his steps.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
There is no darkness nor death-shade, For workers of iniquity to be hidden there;
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
For He does not permit man anymore, To go to God in judgment,
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
He breaks the mighty—no searching! And He appoints others in their stead.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Therefore He knows their works, And He has overturned by night, And they are bruised.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
As wicked He has struck them, In the place of beholders.
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Because that against right They have turned aside from after Him, And have considered none of His ways,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
To cause to come to Him The cry of the poor, And He hears the cry of the afflicted.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
And He gives rest, and who makes wrong? And hides the face, and who beholds it? And in reference to a nation and to a man, [It is] the same.
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
From the reigning of a profane man, From the snares of a people;
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
For has any said to God: I have taken away, I do not do corruptly,
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Besides [that which] I see, You show me, If I have done iniquity—I do not add?
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Does He repay by you, that you have refused—That you choose, and not I? And what you have known, speak.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Let men of heart say to me, And a wise man is listening to me:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Job—he does not speak with knowledge, And his words [are] not with wisdom.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
My Father! Let Job be tried—to victory, Because of answers for men of iniquity,
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
For he adds to his sin, He vomits transgression among us, And multiplies his sayings to God.”
