Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Но послушай, Иове, словес моих и беседу мою внуши:
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
се бо, отверзох уста моя, и возглагола язык мой:
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
чисто сердце мое во словесех, разум же устну моею чистая уразумеет:
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Дух Божий сотворивый мя, дыхание же Вседержителево поучающее мя:
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
аще можеши, даждь ми ответ к сим: потерпи, стани противу мене, и аз противу тебе.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
От брения сотворен еси ты, якоже и аз: от тогожде сотворения есмы:
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
не страх мой тя смятет, ниже рука моя тяжка будет на тя.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Обаче рекл еси во ушы мои, и глас глагол твоих услышах, занеже глаголеши:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
чист есмь аз, не согрешая, непорочен же есмь, ибо не беззаконновах:
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
зазор же на мя обрете и мнит мя, яко противника Себе:
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
вложи же ногу мою в древо и надсмотрял пути моя вся.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Како бо глаголеши, яко прав есмь, и не послуша мене? Вечен бо есть, иже над земными.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Глаголеши бо: чесо ради правды моея не услыша всяко слово?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Единою бо возглаголет Господь, второе же во сне, или в поучении нощнем,
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
или, яко егда нападает страх лют на человеки, во дреманиих на ложи:
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
тогда открыет ум человеческий, виденьми страха тацеми их устрашит,
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
да возвратит человека от неправды, тело же его от падения избави,
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
пощаде же душу его от смерти, еже не пасти ему на брани.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Паки же обличи его болезнию на ложи и множество костей его разслаби:
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
всякаго же брашна пшенична не возможет прияти, а душа его яди хощет,
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
дондеже согниют плоти его, и покажет кости его тощя:
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
приближися же на смерть душа его, и живот его во аде. (questioned)
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Аще будет тысяща Ангел смертоносных, един от них не уязвит его: аще помыслит сердцем обратитися ко Господу, повесть же человеку свой зазор, и безумие свое покажет,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
заступит е, еже не впасти ему в смерть, обновит же тело его якоже повапление на стене, кости же его исполнит мозга:
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
умягчит же его плоть якоже младенца, и устроит его возмужавша в человецех.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Помолится же ко Господу и прият им будет, внидет же лицем веселым со исповеданием, воздаст же человеком правду свою.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Посем тогда зазрит человек сам себе, глаголя: яковая содевах? И не по достоинству истяза мя, о нихже согреших:
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
спаси душу мою, еже не внити во истление, и жизнь моя свет узрит.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Се, сия вся творит Крепкий (Бог) пути три с мужем:
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
но избави душу мою от смерти, да живот мой во свете хвалит его.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Внимай, Иове, и послушай мене, премолчи, и аз возглаголю:
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
и аще тебе суть словеса, отвещай ми: глаголи, хощу бо оправдитися тебе:
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
аще же ни, ты послушай мене, умолчи, и научу тя премудрости.
