Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Assim, na verdade, ó Job, ouve as minhas razões, e dá ouvidos a todas as minhas palavras.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Eis que já abri a minha boca: já falou a minha língua debaixo do meu paladar.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
As minhas razões sairão da sinceridade do meu coração, e a pura ciência dos meus lábios.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
O espírito de Deus me fez: e a inspiração do Todo-poderoso me deu vida.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Se podes responde-me, põe por ordem diante de mim a tua causa, e levanta-te.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Eis que sou de Deus, como tu: do lodo também eu fui cortado.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Eis que não te perturbará o meu terror, nem será pesada sobre ti a minha mão.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Na verdade que disseste aos meus ouvidos; e eu ouvi a voz das palavras, dizendo:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Limpo estou, sem transgressão: puro sou; e não tenho culpa.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Eis que acha contra mim achaques, e me considerou como seu inimigo.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Põe no tronco os meus pés, e observa todas as minhas veredas.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Eis que nisto te respondo: Não foste justo; porque maior é Deus do que o homem.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Por que razão contendeste com ele? porque não responde acerca de todos os seus feitos.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Antes Deus fala uma e duas vezes; porém ninguém atenta para isso.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
Em sonho ou em visão de noite, quando cai sono profundo sobre os homens, e adormecem na cama,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Então o revela ao ouvido dos homens, e lhes sela a sua instrução.
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
Para apartar o homem daquilo que faz, e esconder do homem a soberba.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Para desviar a sua alma da cova, e a sua vida de passar pela espada.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Também na sua cama é com dores castigado; como também a multidão de seus ossos com fortes dores.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
De modo que a sua vida abomina até o pão, e a sua alma a comida apetecível.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Desaparece a sua carne à vista de olhos, e os seus ossos, que se não viam, agora aparecem:
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
E a sua alma se vai chegando à cova, e a sua vida ao que traz morte.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Se com ele pois houver um mensageiro, um intérprete, um entre milhares, para declarar ao homem a sua retidão,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Então terá misericórdia dele, e lhe dirá: Livra-o, que não desça à cova; já achei resgate.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Sua carne se reverdecerá mais do que era na mocidade, e tornará aos dias da sua juventude.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Deveras orará a Deus, o qual se agradará dele, e verá a sua face com júbilo, e restituirá ao homem a sua justiça.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Olhará para os homens, e dirá: Pequei, e perverti o direito, o que de nada me aproveitou.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Porém Deus livrou a minha alma de que não passasse a cova; assim que a minha vida vê a luz.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Eis que tudo isto obra Deus, duas e três vezes para com o homem;
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Para desviar a sua alma da perdição, e o alumiar com a luz dos viventes.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Escuta pois, ó Job, ouve-me: cala-te, e eu falarei.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Se tens alguma coisa que dizer, responde-me: fala, porque desejo justificar-te.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Se não, escuta-me tu: cala-te, e ensinar-te-ei a sabedoria.
