Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Men hør nu, Job, på min tale og lytt til alle mine ord!
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Se, jeg har åpnet mine leber, allerede taler min tunge i min munn.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Ærlige og opriktige er mine ord, og hvad jeg vet, skal mine leber uttale likefrem.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Guds Ånd har skapt mig, og den Allmektiges ånde holder mig live.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Hvis du kan, så svar mig! Rust dig mot mig, tred frem!
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Se, jeg er din like for Gud, også jeg er dannet av ler.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Redsel for mig skal ikke overvelde dig, og min myndighet ikke tynge dig.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Sannelig, du har sagt i mitt nærvær, så lød dine ord som jeg hørte:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Ren er jeg, uten brøde, plettfri er jeg og fri for misgjerning;
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
men Gud søker grunn til fiendskap mot mig, han akter mig for sin uvenn;
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
han setter mine føtter i stokken og vokter på alle mine veier.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Nei, i dette har du ikke rett, svarer jeg dig; Gud er jo større enn et menneske.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Hvorfor går du i rette med ham? Han svarer jo ikke et eneste ord.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Men én gang taler Gud, ja to ganger hvis mennesket ikke akter på det.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
I drøm, i nattlig syn, når dyp søvn faller på menneskene, når de slumrer på sitt leie,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
da åpner han deres ører og trykker sitt segl på advarselen til dem,
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
for å få mennesket til å la sin gjerning fare og for å utrydde overmotet hos mannen,
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
for å berge hans sjel fra graven og hans liv fra å rammes av det drepende spyd.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Mennesket tuktes også med smerter på sitt leie, og en stadig uro går gjennem marg og ben.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Han vemmes ved brød og hans sjel ved lekker mat.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Hans kjøtt tæres bort, så en ikke ser det mere, og hans ben, som en før ikke så, ligger bare;
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
hans sjel kommer nær til graven og hans liv til dødens engler.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Er det da hos ham en engel, en tolk, en av tusen, som forkynner mennesket dets rette vei,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
da ynkes Gud over ham og sier: Fri ham fra å fare ned i graven! Jeg har fått løsepenger.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Hans kropp blir da frodigere enn i ungdommen, han blir atter som i sin ungdoms dager.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Han beder til Gud, og han er ham nådig; han ser Guds åsyn med jubel, og han gir mennesket dets rettferdighet tilbake.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Han synger for menneskene og sier: Jeg hadde syndet og gjort det rette kroket, men han gjengjeldte mig det ikke;
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
han har fridd min sjel fra å fare ned i graven, og mitt liv ser lyset med lyst.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Se, alt dette gjør Gud to ganger, ja tre, mot en mann
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
for å frelse hans sjel fra graven, så han omstråles av de levendes lys.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Gi akt, Job, hør på mig! Ti, så jeg får tale.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Har du ord, så svar mig, tal! Jeg vil gjerne gi dig rett.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Hvis ikke, så hør du på mig! Ti, så jeg får lære dig visdom.
