Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Nun aber höre, Hiob, meine Rede und allen meinen Worten leih' dein Ohr.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Siehe doch, ich thue meinen Mund auf, und meine Zunge redet unter meinem Gaumen.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Geradem Sinn entstammen meine Worte, und was meine Lippen wissen, sprechen sie lauter aus.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Der Geist Gottes hat mich geschaffen, und des Allmächtigen Odem belebt mich.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Wenn du kannst, so widerlege mich; rüste dich gegen mich, stelle dich zum Kampf.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Siehe, ich stehe zu Gott, wie du; aus gleichem Thon wie du bin ich geschnitten.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Nein, Furcht vor mir braucht dich nicht zu erschrecken, und meine Hand soll dich nicht niederdrücken.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Allein, vor meinen Ohren sagtest du - ich vernahm den Laut deiner Worte:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
“Rein bin ich, ohne Missethat, bin lauter und frei von Schuld.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Fürwahr, Feindseligkeiten erfindet er gegen mich, erachtet mich für seinen Feind,
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
legt meine Füße in den Block, beobachtet alle meine Wege.”
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Sieh, darin hast du Unrecht, erwidere ich dir; denn Gott ist größer als ein Mensch.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Warum hast du gegen ihn gehadert, daß er auf alle deine Worte keine Antwort erteile?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Denn freilich spricht Gott einmal, auch zweimal - aber man beachtet es nicht.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
Im Traum, im Nachtgesicht, wenn tiefer Schlaf auf die Menschen fällt, im Schlummer auf dem Lager,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
dann öffnet er der Menschen Ohr und drückt ihrer Verwarnung das Siegel auf,
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
von seinem Thun den Menschen abzubringen und den Mann vor Hoffart zu schirmen.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Er bewahrt seine Seele vor der Grube und sein Leben, daß es nicht durch Geschosse dahinfährt.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Auch wird er gezüchtigt durch Schmerz auf seinem Lager; ununterbrochen wütet der Kampf in seinem Gebein.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Dann läßt ihm sein Lebenstrieb das Brot zum Ekel werden, und seine Seele die Lieblingsspeise.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Sein Fleisch schwindet dahin, daß es kein Ansehen mehr hat, unscheinbar wird sein dürres Gebein,
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
so daß seine Seele dem Grabe nahe ist, und sein Leben den Todesengeln.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Wenn dann ein Fürsprech-Engel für ihn da ist, einer von den Tausend, dem Menschen seine Pflicht zu verkündigen,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
und er sich seiner erbarmt und spricht: “Erlöse ihn und laß ihn nicht in die Grube hinabfahren; ich habe das Lösegeld erhalten” -
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
dann strotzt sein Leib von Jugendfrische, er kehrt zurück zu den Tagen seiner Jugendkraft.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Er fleht zu Gott, und der erweist ihm Gnade, läßt ihm sein Antlitz unter Jauchzen schauen und vergilt so dem Menschen sein richtiges Verhalten.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Er singt vor den Leuten und spricht: “Ich hatte gesündigt und das Recht verkehrt, doch wurde es mir nicht vergolten.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Er hat meine Seele erlöst und sie nicht zur Grube hinfahren lassen, und mein Leben erfreut sich am Licht.”
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Sieh, dies alles thut Gott mit dem Menschen zweimal, dreimal,
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
seine Seele der Grube zu entreißen, daß er vom Lichte des Lebens umleuchtet werde.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Merke auf, Hiob, höre mir zu; schweige und laß mich reden!
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Hast du Worte, so widerlege mich; sprich nur, denn gern gäbe ich dir Recht!
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Wo nicht, so höre du mir zu; schweige, damit ich dich Weisheit lehre.
