Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Mais toi, ô Job, écoute mes discours, et prête l'oreille à toutes mes paroles.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Voici, j'ouvre la bouche, ma langue parle en mon palais.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Mes paroles exprimeront la droiture de mon cœur; mes lèvres diront franchement ce que je sais.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
C'est l'Esprit de Dieu qui m'a fait; c'est le souffle du Tout-Puissant qui m'a donné la vie.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Si tu le peux, réponds-moi; résiste-moi en face, et tiens-toi bien.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Voici, je suis ton égal devant Dieu; j'ai été tiré de la boue, moi aussi.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Voici, ma terreur ne te troublera point, et ma majesté ne pèsera pas sur toi.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Vraiment, tu as dit à mes oreilles, et j'ai entendu le son de tes paroles:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Je suis pur, sans péché; je suis net, et il n'y a point d'iniquité en moi.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Voici, Dieu me cherche querelle, il me tient pour son ennemi;
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Il met mes pieds dans les ceps, il surveille tous mes mouvements.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Voici, en cela, tu n'as pas été juste, te répondrai-je; car Dieu est plus grand que l'homme.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Pourquoi as-tu plaidé contre lui? Il ne rend pas compte de ce qu'il fait.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Dieu parle cependant une fois, deux fois, mais on n'y prend pas garde;
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
En songe, par des visions nocturnes, quand le sommeil tombe sur les humains, pendant qu'ils dorment sur leur couche;
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Alors il ouvre l'oreille de l'homme, et il met le sceau sur ses réprimandes,
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
Afin de détourner l'homme de son œuvre, et d'éloigner de lui l'orgueil,
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Afin de préserver son âme de la fosse, et sa vie de l'épée.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
L'homme est aussi châtié par des douleurs, sur son lit, par l'agitation continuelle de ses os.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Alors sa vie prend en horreur le pain, et son âme les mets les plus désirés.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Sa chair se consume et disparaît; ses os qu'on ne voyait pas, sont mis à nu.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
Son âme approche de la fosse, et sa vie de ceux qui font mourir.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
S'il y a pour cet homme quelque ange médiateur, un entre mille, pour lui faire connaître ce qu'il doit faire,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Alors Dieu prend pitié de lui, et dit: “Rachète-le; qu'il ne descende pas dans la fosse; j'ai trouvé une rançon! “
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Sa chair prend plus de fraîcheur que dans son enfance; il revient aux jours de sa jeunesse.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Il supplie Dieu, et Dieu lui est favorable. Il lui fait contempler avec joie sa face, et il lui rend sa justice.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Il chante au milieu des hommes, et il dit: “J'avais péché, j'avais violé la justice, et ma peine n'a pas égalé ma faute.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Il a racheté mon âme, afin qu'elle ne passât point dans la fosse, et ma vie voit encore la lumière! “
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Voilà ce que Dieu fait deux, trois fois, envers l'homme,
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Pour ramener son âme de la fosse, pour qu'elle soit éclairée de la lumière des vivants.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Sois attentif, Job, écoute-moi! Tais-toi, et je parlerai.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Si tu as quelque chose à dire, réponds-moi; parle, car je désire te justifier.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Sinon, écoute-moi; tais-toi, et je t'enseignerai la sagesse.
