Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
And yet, I pray thee, O Job, Hear my speech and [to] all my words give ear.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Lo, I pray thee, I have opened my mouth, My tongue hath spoken in the palate.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Of the uprightness of my heart [are] my sayings, And knowledge have my lips clearly spoken.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
The Spirit of God hath made me, And the breath of the Mighty doth quicken me.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
If thou art able — answer me, Set in array before me — station thyself.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Lo, I [am], according to thy word, for God, From the clay I — I also, have been formed.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Lo, my terror doth not frighten thee, And my burden on thee is not heavy.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Surely — thou hast said in mine ears, And the sounds of words I hear:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
'Pure [am] I, without transgression, Innocent [am] I, and I have no iniquity.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Lo, occasions against me He doth find, He doth reckon me for an enemy to Him,
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
He doth put in the stocks my feet, He doth watch all my paths.'
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Lo, [in] this thou hast not been righteous, I answer thee, that greater is God than man.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Wherefore against Him hast thou striven, When [for] all His matters He answereth not?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
For once doth God speak, and twice, (He doth not behold it.)
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
In a dream — a vision of night, In the falling of deep sleep on men, In slumberings on a bed.
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Then He uncovereth the ear of men, And for their instruction sealeth:
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
To turn aside man [from] doing, And pride from man He concealeth.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
He keepeth back his soul from corruption, And his life from passing away by a dart.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
And he hath been reproved With pain on his bed, And the strife of his bones [is] enduring.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
And his life hath nauseated bread, And his soul desirable food.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
His flesh is consumed from being seen, And high are his bones, they were not seen!
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
And draw near to the pit doth his soul, And his life to those causing death.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
If there is by him a messenger, An interpreter — one of a thousand, To declare for man his uprightness:
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Then He doth favour him and saith, 'Ransom him from going down to the pit, I have found an atonement.'
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Fresher [is] his flesh than a child's, He returneth to the days of his youth.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
He maketh supplication unto God, And He accepteth him. And he seeth His face with shouting, And He returneth to man His righteousness.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
He looketh on men, and saith, 'I sinned, And uprightness I have perverted, And it hath not been profitable to me.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
He hath ransomed my soul From going over into the pit, And my life on the light looketh.'
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Lo, all these doth God work, Twice — thrice with man,
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
To bring back his soul from the pit, To be enlightened with the light of the living.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Attend, O Job, hearken to me, Keep silent, and I — I do speak.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
If there are words — answer me, Speak, for I have a desire to justify thee.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
If there are not — hearken thou to me, Keep silent, and I teach thee wisdom.
