Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Therefore do thou but hear, O Job, my speeches, and give ear to all my words.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Behold now, I have opened my mouth, my tongue speaketh in my mouth.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Out of my straightforward heart [come] my sayings, and my lips utter knowledge clearly.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
The spirit of God hath made me, and the breath of the Almighty giveth me life.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
If thou canst, answer me, array thyself before me, stand forward.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Behold, I am in the same relation as thyself toward God: I myself also am cut out of the clay.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Behold, dread of me cannot terrify thee, and my pressure will not be too heavy upon thee.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
But thou hast said before my ears, and the sound of the words I still hear,
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
“I am pure without transgression, I am quite clean; and there is no iniquity in me:
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Yet, behold, he findeth hateful backsliding on me, he regardeth me as an enemy unto him;
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
He putteth my feet in the stocks, he watcheth all my paths.”
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Behold, In this thou art not just: I will answer thee; for God is far greater than a mortal.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Why dost thou contend against him? for with all his words will he not give an answer.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
For God speaketh once, yea twice: [yet man] regardeth it not.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
In a dream, in a vision of the night, when deep sleep falleth upon men, in slumbers upon the couch:
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Then doth he lay open the ear of men, and sealeth it with their warning;
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
To remove the son of earth [from his intended] deed and he covereth up pride from man;
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
He withholdeth his soul from the pit, and his life from passing away by the sword.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
And so is he admonished by pain upon his couch, and all his bones with violent [aches].
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
So that his inclination abhorreth bread, and his soul, the most agreeable food.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
His flesh is consumed away, that it cannot be seen, and his bones that were not seen stick out.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
Yea, his soul draweth near unto the pit, and his life to those that slay.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
If there be now about him one single angel, as defender, one out of a thousand, to tell for man his uprightness:
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Then is he gracious unto him, and saith, Release him from going down to the pit, I have found an atonement.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
His flesh becometh full again as in youth: he returneth to the days of his boyhood.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
He will offer his entreaty unto God, and he will receive him in favor, that he may see his face with joy: so doth He recompense unto the mortal his righteousness.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
He then should assemble men around, and say, “I had sinned, and perverted what is right, yet have I not received a like return.”
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Thus he redeemeth his soul from passing into the pit, and his life will look joyously on the light.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Lo, all these things doth God two or three times with man;
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
To bring back his soul from the pit, that she may shine in the light of life.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Listen well, O Job, hearken unto me: keep silence, and I will truly speak.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
If thou hast any words, answer me: speak, for I wish to justify thee.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
If not, hearken thou unto me: keep silence, and I will teach thee wisdom.
