< Jób 33 >
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Hear therefore, O Job, my speeches, and hearken to all my words.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Behold now I have opened my mouth, let my tongue speak within my jaws.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
My words are from my upright heart, and my lips shall speak a pure sentence.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
The spirit of God made me, and the breath of the Almighty gave me life.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
If thou canst, answer me, and stand up against my face.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Behold God hath made me as well as thee, and of the same clay I also was formed.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
But yet let not my wonder terrify thee, and let not my eloquence be burdensome to thee.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Now thou has said in my hearing, and I have heard the voice of thy words:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
I am clean, and without sin: I am unspotted, and there is no iniquity in me.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Because he hath found complaints against me, therefore he hath counted me for his enemy.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
He hath put my feet in the stocks, he hath observed all my paths.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Now this is the thing in which thou art not justified: I will answer thee, that God is greater than man.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Dost thou strive against him, because he hath not answered thee to all words?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
God speaketh once, and repeateth not the selfsame thing the second time.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
By a dream in a vision by night, when deep sleep falleth upon men, and they are sleeping in their beds:
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Then he openeth the ears of men, and teaching instructeth them in what they are to learn.
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
That he may withdraw a man from the things he is doing, and may deliver him from pride.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Rescuing his soul from corruption: and his life from passing to the sword.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
He rebuketh also by sorrow in the bed, and he maketh all his bones to wither.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Bread becometh abominable to him in his life, and to his soul the meat which before he desired.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
His flesh shall be consumed away, and his bones that were covered shall be made bare.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
His soul hath drawn near to corruption, and his life to the destroyers.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
If there shall be an angel speaking for him, one among thousands, to declare man’s uprightness,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
He shall have mercy on him, and shall say: Deliver him, that he may not go down to corruption: I have found wherein I may be merciful to him.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
His flesh is consumed with punishment, let him return to the days of his youth.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
He shall pray to God, and he will be gracious to him: and he shall see his face with joy, and he will render to man his justice.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
He shall look upon men, and shall say: I have sinned, and indeed I have offended, and I have not received what I have deserved.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
He hath delivered his soul from going into destruction, that it may live and see the light.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Behold, all these things God worketh three times within every one.
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
That he may withdraw their souls from corruption, and enlighten them with the light of the living.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Attend, Job, and hearken to me: and hold thy peace, whilst I speak.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
But if thou hast any thing to say, answer me, speak: for I would have thee to appear just.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
And if thou have not, hear me: hold thy peace, and I will teach thee wisdom.