Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Men hør nu Job, på min Tale og lyt til alle mine Ord!
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Se, jeg har åbnet min Mund, min Tunge taler i Ganen;
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
mine Ord er talt af oprigtigt Hjerte, mine Læber fører lutret Tale.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Guds Ånd har skabt mig, den Almægtiges Ånde har givet mig Liv.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Svar mig, i Fald du kan, rust dig imod mig, mød frem!
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Se, jeg er din Lige for Gud, også jeg er taget af Ler;
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Rædsel for mig skal ikke skræmme dig, min Hånd skal ej ligge tyngende på dig.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Dog, det har du sagt i mit Påhør, jeg hørte så lydende Ord:
9 Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
"Jeg er ren og uden Brøde, lydeløs, uden Skyld;
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
men han søger Påskud imod mig, regner mig for sin Fjende;
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
han lægger mine Fødder i Blokken, vogter på alle mine Veje."
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Se, der har du Uret, det er mit Svar, thi Gud er større end Mennesket.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Hvorfor tvistes du med ham, fordi han ej svarer på dine Ord?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Thi på een Måde taler Gud, ja på to, men man ænser det ikke:
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
I Drømme, i natligt Syn, når Dvale falder på Mennesker, når de slumrende hviler på Lejet;
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
da åbner han Menneskers Øre, gør dem angst med Skræmmebilleder
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
for at få Mennessket bort fra Uret og udrydde Hovmod af Manden,
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
holde hans Sjæl fra Graven, hans Liv fra Våbendød.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Eller han revses med Smerter på Lejet, uafbrudt sfår der Hamp i hans Ben;
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
Livet i ham væmmes ved Brød og hans Sjæl ved lækker Mad
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
hans Kød svinder hen, så det ikke ses, hans Knogler, som før ikke sås, bliver blottet;
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
hans Sjæl kommer Graven nær, hans Liv de dræbende Magter.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Hvis da en Engel er på hans Side, een blandt de tusind Talsmænd, som varsler Mennesket Tugt,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
og den viser ham Nåde og siger: "Fri ham fra at synke i Graven, Løsepenge har jeg fået!"
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
da svulmer hans Legem af Friskhed, han oplever atter sin Ungdom.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Han beder til Gud, og han er ham nådig, han skuer med Jubel hans Åsyn, fortæller Mennesker om sin Frelse.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Han synger det ud for Folk: "Jeg synded og krænkede Retten og fik dog ej Løn som forskyldt!
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Han har friet min Sjæl fra at fare i Grav, mit Liv ser Lyset med Lyst!"
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Se, alle disse Ting gør Gud to Gange, ja tre med Mennesket
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
for at redde hans Sjæl fra Graven, så han skuer Livets Lys!
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Lyt til og hør mig, Job, ti stille, så jeg kan tale!
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Har du noget at sige, så svar mig, tal, thi gerne gav jeg dig Ret;
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
hvis ikke, så høre du på mig, ti stille, at jeg kan lære dig Visdom!
