Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
«Mǝn kɵzüm bilǝn ǝⱨdilǝxkǝn; Xuning üqün mǝn ⱪandaⱪmu ⱪizlarƣa ⱨǝwǝs ⱪilip kɵz taxlap yürǝy?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Undaⱪ ⱪilsam üstümdiki Tǝngridin alidiƣan nesiwǝm nemǝ bolar? Ⱨǝmmigǝ ⱪadirdin alidiƣan mirasim nemǝ bolar?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Bu gunaⱨning nǝtijisi ⱨǝⱪⱪaniysizlarƣa bala-ⱪaza ǝmǝsmu? Ⱪǝbiⱨlik ⱪilƣanlarƣa külpǝt ǝmǝsmu?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
U mening yollirimni kɵrüp turidu ǝmǝsmu? Ⱨǝrbir ⱪǝdǝmlirimni sanap turidu ǝmǝsmu?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Əgǝr sahtiliⱪⱪa ⱨǝmraⱨ bolup mangƣan bolsam’idi! Əgǝr putum aldamqiliⱪ bilǝn billǝ boluxⱪa aldiriƣan bolsa,
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
(Mǝn adilliⱪ mizaniƣa ⱪoyulƣan bolsam’idi! Undaⱪta Tǝngri ǝyibsizlikimdin hǝwǝr alalaytti!)
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Əgǝr ⱪǝdimim yoldin qiⱪⱪan bolsa, kɵnglüm kɵzümgǝ ǝgixip mangƣan bolsa, Əgǝr ⱪolumƣa ⱨǝrⱪandaⱪ daƣ qaplaxⱪan bolsa,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Undaⱪta mǝn teriƣanni baxⱪa birsi yesun! Bihlirim yulunup taxliwetilsun!
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Əgǝr ⱪǝlbim mǝlum bir ayaldin azdurulƣan bolsa, Xu niyǝttǝ ⱪoxnamning ixik aldida paylap turƣan bolsam,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Ɵz ayalim baxⱪilarning tügminini tartidiƣan küngǝ ⱪalsun, Baxⱪilar uni ayaⱪ asti ⱪilsun.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Qünki bu ǝxǝddiy nomusluⱪ gunaⱨtur; U soraⱪqilar tǝripidin jazalinixi kerǝktur.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
[Bu gunaⱨ] bolsa adǝmni ⱨalak ⱪilƣuqi ottur; U mening barliⱪ tapⱪanlirimni yulup alƣan bolatti.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Əgǝr ⱪulumning yaki dedikimning manga ⱪarita ǝrzi bolƣan bolsa, Ularning dǝwasini kɵzümgǝ ilmiƣan bolsam,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Undaⱪta Tǝngri meni soraⱪⱪa tartixⱪa ornidin turƣanda ⱪandaⱪ ⱪilimǝn? Əgǝr U mǝndin soal-soraⱪ alimǝn dǝp kǝlsǝ, Mǝn Uningƣa ⱪandaⱪ jawab berimǝn?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
Meni baliyatⱪuda apiridǝ ⱪilƣuqi ularnimu apiridǝ ⱪilƣan ǝmǝsmu. Mǝn bilǝn u ikkimizni anilirimizning baliyatⱪusida tɵrǝldürgüqi bir ǝmǝsmu?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Əgǝr miskinlǝrni ɵz arzu-ümidliridin tosⱪan bolsam, Əgǝr tul hotunning kɵz nurini ⱪarangƣulaxturƣan bolsam,
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
Yaki ɵzümning bir qixlǝm nenimni yalƣuz yegǝn bolsam, Uni yetim-yesir bilǝn billǝ yemigǝn bolsam
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
(Əmǝliyǝttǝ yax waⱪtimdin tartip oƣli ata bilǝn billǝ bolƣandǝk umu mǝn bilǝn billǝ turƣanidi, Apamning ⱪorsiⱪidin qiⱪⱪandin tartipla tul hotunning yɵlǝnqüki bolup kǝldim),
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Əgǝr kiyim-keqǝk kǝmlikidin ⱨalak bolay degǝn birigǝ, Yaki qapansiz bir yoⱪsulƣa ⱪarap olturƣan bolsam,
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Əgǝr uning bǝlliri [kiyimsiz ⱪelip] manga bǝht tilimigǝn bolsa, Əgǝr u ⱪozilirimning yungida issinmiƣan bolsa,
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Əgǝr xǝⱨǝr dǝrwazisi aldida «[Ⱨɵküm qiⱪarƣanlar arisida] mening yɵlǝnqüküm bar» dǝp, Yetim-yesirlarƣa ziyankǝxlik ⱪilixⱪa ⱪol kɵtürgǝn bolsam,
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Undaⱪta mürǝm taƣiⱪidin ajrilip qüxsun! Bilikim ügisidin sunup kǝtsun!
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Qünki Tǝngri qüxürgǝn balayi’apǝt meni ⱪorⱪunqⱪa salmaⱪta idi, Uning ⱨǝywitidin undaⱪ ixlarni ⱪǝt’iy ⱪilalmayttim.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Əgǝr altunƣa ixinip uni ɵz tayanqim ⱪilƣan bolsam, Yaki sap altunƣa: «Yɵlǝnqükümsǝn!» degǝn bolsam,
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Əgǝr bayliⱪlirim zor bolƣanliⱪidin, Yaki ⱪolum alƣan ƣǝniymǝttin xadlinip kǝtkǝn bolsam,
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Əgǝr mǝn ⱪuyaxning julasini qaqⱪanliⱪini kɵrüp, Yaki ayning aydingda mangƣanliⱪini kɵrüp,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Kɵnglüm astirtin azdurulƣan bolsa, Xundaⱪla [bularƣa qoⱪunup] aƣzim ⱪolumni sɵygǝn bolsa,
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
Bumu soraⱪqi aldida gunaⱨ dǝp ⱨesablinatti, Qünki xundaⱪ ⱪilƣan bolsam mǝn yuⱪirida turƣuqi Tǝngrigǝ wapasizliⱪ ⱪilƣan bolattim.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Əgǝr manga nǝprǝtlǝngǝn kixining ⱨalakitigǝ ⱪariƣinimda xadlinip kǝtkǝn bolsam, Bexiƣa külpǝt qüxkǝnlikidin huxal bolƣan bolsam —
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
(Əmǝliyǝttǝ u tügǝxsun dǝp ⱪarƣap, uning ɵlümini tilǝp aƣzimni gunaⱨ ɵtküzüxkǝ yol ⱪoymiƣanmǝn)
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Əgǝr qedirimdikilǝr mǝn toƣruluⱪ: «Hojayinimizning dastihinidin yǝp toyunmiƣan ⱪeni kim bar?» demigǝn bolsa,
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
(Musapirlardin koqida ⱪalƣini ǝzǝldin yoⱪtur; Qünki ixikimni ⱨǝrdaim yoluqilarƣa eqip kǝlgǝnmǝn)
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Əgǝr Adǝm’atimizdǝk itaǝtsizliklirimni yapⱪan, Ⱪǝbiⱨlikimni kɵnglümgǝ yoxurƣan bolsam,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
Ⱨǝmdǝ xuning üqün pütkül halayiⱪ aldida uning axkarilinixidin ⱪorⱪup yürgǝn bolsam, jǝmiyǝtning kǝmsitixliri manga wǝⱨimǝ ⱪilƣan bolsa, Xuning bilǝn mǝn talaƣa qiⱪmay yürgǝn bolsam, ...
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
— Aⱨ, manga ⱪulaⱪ salƣuqi birsi bolsidi! Mana, imzayimni ⱪoyup berǝy; Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir manga jawab bǝrsun! Rǝⱪibim mening üstümdin ǝrz yazsun!
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Xu ǝrzni zimmǝmgǝ artattim ǝmǝsmu? Qoⱪum tajlardǝk beximƣa kiyiwalattim.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Mǝn Uningƣa ⱪǝdǝmlirimning pütün sanini ⱨesablap berǝttim; Xaⱨzadidǝk mǝn Uning aldiƣa barattim.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Əgǝr ɵz etizlirim manga ⱪarxi guwaⱨ bolup quⱪan kɵtürsǝ, Uning qünǝkliri bilǝn birgǝ yiƣlaxsa,
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
Qünki qiⱪarƣan mewisini ⱨǝⱪ tɵlimǝy yegǝn bolsam, Ⱨɵddigǝrlǝrni ⱨalsizlandurup nǝpisini tohtatⱪan bolsam,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Undaⱪta buƣdayning ornida xumbuya ɵssun! Arpining ornida mǝstǝk ɵssun. Mana xuning bilǝn [mǝn] Ayupning sɵzliri tamam wǝssalam!»
