Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
J'avais fait un pacte avec mes yeux… Comment les eussé-je arrêtés sur une vierge?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Et quel sort d'en haut Dieu m'eût-il envoyé, et quel lot le Tout-puissant, des lieux suprêmes?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
La ruine n'est-elle pas pour le criminel, et le malheur pour ceux qui font le mal?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Ne découvre-t-Il pas mes voies, et ne compte-t-Il pas tous mes pas?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Ai-je eu commerce avec le mensonge, et mon pied fut-il prompt à supplanter?
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
Que Dieu me pèse à la juste balance, et Il reconnaîtra mon innocence!
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Mes pas ont-ils dévié de la voie, et mon cœur suivit-il l'attrait de mes yeux? Une seule tache est-elle empreinte sur ma main?
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Alors, que je sème, et qu'un autre moissonne, et que mes rejetons soient extirpés!
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Mon cœur pour une femme s'est-il laissé séduire? ai-je été aux aguets à la porte de mon prochain?
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Alors, que ma femme tourne la meule pour un autre, et que d'autres abusent d'elle!
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Car c'est là un crime, un forfait que les juges doivent punir;
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
oui, c'est un feu qui consume, à détruire, et aurait dans sa racine ruiné tout mon avoir.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Ai-je méprisé les droits de mon esclave, et de ma servante, quand ils n'étaient pas d'accord avec moi?
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Mais que ferais-je, si Dieu se levait? et, s'il me châtiait, que lui répliquerais-je?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
Dans le sein maternel, Celui qui me forma, ne le forma-t-Il pas aussi? et ne nous prépara-t-Il pas dans le sein d'une mère?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Ai-je rebuté le vœu du pauvre, et fait languir les yeux de la veuve?
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
Ai-je mangé mon pain seul, et l'orphelin n'y eut-il point de part?
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Non, dès ma jeunesse, j'élevai l'un en père, et dès ma naissance je fus le guide de l'autre.
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Ai-je pu voir l'indigent non vêtu, et le pauvre non couvert?
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Leurs reins ne me bénissaient-ils pas, et la toison de mes agneaux ne les réchauffait-elle pas?
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Ma main a-t-elle menacé l'orphelin, parce que je me voyais soutenu à la Porte?
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Alors, que mon épaule se détache de ma nuque, et que mon bras brisé sorte de son emboîture!
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Mais les vengeances de Dieu sont ma terreur, et devant Sa majesté je deviens impuissant.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Ai-je pris l'or pour mon appui, et ai-je dit au métal: En toi je me confie?
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Me suis-je applaudi de la grandeur de mes biens, et des grands gains obtenus par mes mains?
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Ai-je regardé la lumière, quand elle resplendit, et la lune, quand magnifique elle s'avance?
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Et mon cœur en secret s'est-il laissé séduire, jusqu'à confier à ma main les baisers de ma bouche?
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
Cela aussi serait un crime que les juges doivent punir, parce que j'aurais menti au Dieu suprême.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Étais-je joyeux de la ruine de mon ennemi, transporté de le voir atteint par les revers?
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
Mais je ne permettais pas à ma langue de pécher en demandant sa mort dans une imprécation.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Les gens de ma tente ne disaient-ils pas: Montrez-nous qui ne fut pas rassasié à sa table?
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
L'étranger ne passait pas la nuit dehors, et j'ouvrais ma porte au voyageur.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
A l'exemple des hommes ai-je dissimulé mes fautes, enfouissant dans mon sein mes égarements,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
parce que je redoutais le peuple assemblé, et que le mépris des tribus me faisait peur à m'ôter la parole, et à m'empêcher de passer ma porte?
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
Ah! s'il voulait m'écouter et me dire: Voici ma signature! Si le Tout-puissant voulait répliquer! si j'avais le grief écrit par ma partie!
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Oui, je le porterais sur mon épaule, je le ceindrais comme un diadème,
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
j'avouerais chacun de mes pas, comme un prince je L'aborderais. –
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Mon champ réclame-t-il contre moi, et ses sillons en même temps portent-ils plainte?
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
En ai-je mangé le produit, sans l'avoir payé, et ai-je arraché des soupirs à son maître?
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Alors, que la ronce germe au lieu du froment, et l'herbe gourmande à la place de l'orge! Fin des discours de Job.
