Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
J'avais fait un accord avec mes yeux; et comment aurais-je regardé une vierge?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Car quelle part Dieu m'aurait-il faite d'en haut, et quel héritage le Tout-Puissant m'aurait-il envoyé des cieux?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
La calamité n'est-elle pas pour le pervers, et l'adversité pour ceux qui commettent l'iniquité?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Ne voit-il pas toute ma conduite, et ne compte-t-il pas tous mes pas?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Si j'ai marché dans le mensonge, et si mon pied s'est hâté pour tromper,
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
Que Dieu me pèse dans des balances justes, et il reconnaîtra mon intégrité.
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Si mes pas se sont détournés de la voie, et si mon cœur a suivi mes yeux, et si quelque souillure s'est attachée à mes mains,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Que je sème et qu'un autre mange, et que mes rejetons soient déracinés!
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Si mon cœur a été séduit par quelque femme, et si j'ai fait le guet à la porte de mon prochain,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Que ma femme broie le grain pour un autre, et que d'autres se penchent sur elle!
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Car c'est là une méchanceté préméditée, une iniquité punie par les juges.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
C'est un feu qui dévore jusqu'à pleine destruction, qui eût ruiné tous mes biens dans leur racine.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Si j'ai méprisé le droit de mon serviteur ou de ma servante, quand ils ont eu des contestations avec moi,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Et que ferais-je, quand Dieu se lèvera, et quand il demandera compte, que lui répondrais-je?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
Celui qui m'a fait dans le sein de ma mère, ne l'a-t-il pas fait aussi? Un même créateur ne nous a-t-il pas formés dans le sein maternel?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Si j'ai refusé aux pauvres leur demande, si j'ai laissé se consumer les yeux de la veuve,
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
Si j'ai mangé seul mon morceau, et si l'orphelin n'en a point mangé,
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Certes, dès ma jeunesse, il a grandi près de moi comme près d'un père, et dès le sein de ma mère, j'ai été le guide de la veuve,
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Si j'ai vu un homme périr faute de vêtement, et le pauvre manquer de couverture;
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Si ses reins ne m'ont pas béni, et s'il n'a pas été réchauffé par la toison de mes agneaux;
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Si j'ai levé ma main contre l'orphelin, parce que je me voyais appuyé à la porte;
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Que mon épaule tombe de ma nuque, et que mon bras soit cassé et séparé de l'os!
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Car la frayeur serait sur moi avec la calamité de Dieu, et je ne pourrais pas subsister devant sa majesté.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Si j'ai mis dans l'or ma confiance, et si j'ai dit à l'or fin: Tu es ma sécurité;
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Si je me suis réjoui de ce que ma fortune était grande, et de ce que ma main avait beaucoup acquis;
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Si, voyant le soleil briller et la lune s'avancer magnifique,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Mon cœur a été secrètement séduit, et si ma main a envoyé des baisers
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
(Ce qui est aussi une iniquité punie par le juge, car c'est un reniement du Dieu d'en haut);
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Si je me suis réjoui du malheur de mon ennemi, si j'ai sauté de joie quand le mal l'a atteint
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
(Je n'ai pas permis à ma langue de pécher en demandant sa mort dans des malédictions);
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Si les gens de ma maison n'ont pas dit: “Où y a-t-il quelqu'un qui n'ait été rassasié de sa viande? “
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
(L'étranger ne passait pas la nuit dehors; j'ouvrais ma porte au voyageur);
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Si j'ai caché, comme Adam, mes fautes; si j'ai enfermé mon crime dans mon sein,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
Parce que je craignais la foule et redoutais le mépris des familles, en sorte que je restais tranquille et n'osais franchir ma porte.
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
Oh! si quelqu'un m'écoutait! Voici ma signature: Que le Tout-Puissant me réponde, et que mon adversaire écrive son mémoire!
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Je jure que je le porterai sur mon épaule, je me l'attacherai comme une couronne,
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Je lui déclarerai le nombre de mes pas, je l'aborderai comme un prince.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Si ma terre crie contre moi, et si mes sillons pleurent avec elle;
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
Si je mange ses fruits sans l'avoir payée, si je fais rendre l'âme à ses maîtres,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Qu'elle produise de l'épine au lieu de froment, et l'ivraie au lieu d'orge! C'est ici la fin des paroles de Job.
