Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
J'avais fait un pacte avec mes yeux, disant: Je ne regarderai plus une vierge.
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Car quelle est la part que d'en haut m'a réservée le Seigneur; quel héritage dois-je attendre du Tout-Puissant qui règne au plus haut des cieux?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Malheur, perdition à l'injuste, expulsion pour celui qui fait le mal.
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Le Seigneur ne me tiendra-t-il pas compte de mes voies, ni de la manière dont j'ai marché?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Si j'avais été le compagnon des railleurs; si j'avais porté mes pas du côté de la fraude!
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
Mais je me suis maintenu sous le joug de la justice, et le Seigneur connaît mon innocence.
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Si mon pied s'est écarté du droit chemin, si mon cœur a été égayé par mes yeux, si mes mains ont touché des présents,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Que d'autres consomment ce que j'ai semé, que sur la terre je devienne sans racines.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Si mon cœur a convoité la femme d'autrui, si j'ai franchi ses portes,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Que ma femme plaise à un autre homme; que mes enfants soient humiliés.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Rien ne peut apaiser la colère de Dieu contre celui qui souille la femme de son prochain.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
Le feu s'attaquera à toute sa personne et dévorera tout ce qui sera issu de lui.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Si j'avais faussé le jugement que je rendais sur mon serviteur et ma servante, lorsqu'ils recouraient à ma justice,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Que ferais-je quand à mon tour le Seigneur me jugera? Qu'aurais-je à lui répondre, s'il m'avait surpris en quelque faute?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
Ceux que j'avais à juger n'avaient-ils pas été comme moi, conçus en des entrailles? n'était-ce pas comme si les mêmes flancs nous avaient portés?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Aussi les pauvres ont-ils toujours trouvé chez moi ce qui leur manquait; et je n'ai point fait verser de larmes à l'œil de la veuve.
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
Si j'ai mangé seul ma bouchée, si je n'en ai point fait part à l'orphelin;
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Si dès ma jeunesse, à peine sorti du ventre de ma mère, je n'ai eu de lui des soins paternels;
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Si j'ai méprisé l'homme nu et abandonné; si je ne l'ai point vêtu;
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Si les indigents ne m'ont point béni; si leurs épaules n'ont pas été réchauffées par les toisons de mes agneaux;
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Si j'ai levé la main sur le pupille; si je n'ai point multiplié mes secours avec confiance;
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Que mon épaule se déboîte, que mon bras soit broyé au-dessous du coude.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
En vérité la crainte du Seigneur m'a saisi; je ne puis supporter ce qu'il m'envoie.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Si j'avais amoncelé de l'or, si j'avais estimé surtout les pierres précieuses;
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Si j'avais mis ma joie en de grandes richesses; si ma main s'était posée sur des trésors innombrables;
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Je me serais dit: N'ai-je point vu le soleil dans tout son éclat s'éclipser, et la lune au ciel périr? Et rien n'est au-dessus d'eux.
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Et si mon cœur en secret s'est laissé séduire; et si j'ai baisé ma main en la portant à ma bouche,
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
Que ces fautes me soient gravement imputées; car alors j'ai menti au Seigneur Très-Haut.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Et si je me suis réjoui de la chute de mes ennemis, et si dans mon âme j'ai dit: Bien!
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
Puisse mon oreille ouïr la malédiction qui sera portée contre moi; puissé-je être signalé à tout le peuple comme un méchant.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Si je n'ai pas été bon pour mes servantes, si elles ont dit de moi: Qui nous permettra de nous rassasier de sa chair?
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
Si j'ai laissé l'étranger passer la nuit en plein air, et si ma porte ne s'est pas ouverte à tout venant.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Si ayant failli involontairement, j'ai caché mes péchés;
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
Retenu par la honte de les avouer devant la multitude; si j'ai souffert que le pauvre sortît de ma maison l'estomac vide;
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
Qui me donnera quelqu'un qui m'écoute? Si je n'ai point eu crainte de la main du Seigneur; le titre que j'avais contre autrui,
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Que j'avais lu les épaules ceintes d'une couronne,
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Si je ne l'ai point remis, après l'avoir déchiré, sans rien exiger du débiteur;
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Si jamais la terre a gémi contre moi, si ses sillons ont pleuré tous ensemble,
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
Si j'ai consommé ses fruits seul et sans les payer; si en les empruntant j'ai affligé l'âme de son possesseur,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Que les champs, au lieu de froment, ne produisent pour moi que des orties; et au lieu d'orge que des ronces. Et Job cessa de parler.
