< Jób 31 >

1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
Keiman kamit teni toh kigahna kasem in khangdong numei chu jon lunga vet lou dingin,
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Ijeh inem itile chunga Pathen chun eiho ipi dinga eilhen u ham? Chungsang a um hatchungnung pa a konna goulo ding chu ipi ham?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Migiloute dinga vangsetna hilou hija chule thilphalou bolte dinga vangset umtah dinmun chu hilou ham?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Pathen in kabol katoh jouse amulou hija chuleh kakalse jat jong ahet hilou ham?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
Mikhat tou koma jou kasei khah a chuleh mikhat tou kalhep khah em?
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
Thudih kitena chun Pathen in eitetoh hen, ijeh inem itile aman kalung thenna hi ahet ahi.
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Alamlhah a konna ahilouva ijem tia kamu ji ho a kalungthim jon lung ngaichatna kanei khah a ahiloule chonsetna dang khat a themmona kanei khah a ahile,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Hiti chun mikhat touvin hange mim kaphu na ana nejeng hen, kaphu doh chengse abonchan kibotdoh soh jeng hen.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Ijem tia kalungthim in numei khat tou alheplhah a ahiloule ka inheng pa jinu jon lunga kavet khah a ahile,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Chuti chun kajinu jong pasal dang ji hijeng hen, pasal dang khat in luppi jeng hen.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Ijeh inem itile jon lung put hi jachat umtah chonset ahi, hiche dandih louva chon ho chu gimbol dinga lha ahi.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
Hichu damun lampi lhung keija meiyin akah tobang ahin, kanei jouse kamang hel ding ahi.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Ijemtia kasohpa ham kasoh numei adih louva kabolla ahileh amahon akiphin nau kakoma ahinlhut teng uleh,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
Pathen chu iti kakimaito pi ding hitam? Aman thu eihin doh teng ipi kasei tadem?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
Ajeh chu Pathen in kei leh kasoh te kaniuva eisem kop u ahi.
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Vaichate panpi ding kada khah a ahiloule meithai ho kinepna kasuh keh peh khah em?
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
Ka anneh chunga kachip khah a chaga pabeite toh nehkhom ding kada khah em?
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Ahipoi, mipa khat bangin, kaneo laiya pat in chagate kahin hoitup in chule kahinkho lhumin meithaite hoitup nan kahin mange.
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Itih lai hijongle chenna ding neilou ponbeija umho chule von ding neilou gentheiho kamu tengle
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Akisillum diuva samul pon kapeh ji jeh a eipachat jiu hilou ham?
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
Thutanpa kalanga apan nadinga chaga khat douna a kakhut kadop khah a ahile,
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Hiti chun kalengkou aumna a konin kisatlha jeng hen, kaban jang jong akisuhto na a konin kisatlha jeng hen.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Hichu Pathen thutanna kimaitopi sangin phajonte, ijemtia oupe Pathen chun einan chahkheh a ahile kinepna ipi kanei ding ham?
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Keiman katahsanna summa kakoi khah a ahile, ahiloule kasana a hi kakison khah a ahile,
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Kanei kagou jouse leh kakhol khom jouse jeh a kipah a kahile,
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Vantham jol ho a vahpel a vah nisa leh lha alampia chesuh khu kavet a,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
Chuleh aguh a kalungthim kalheplhah a amaho houna kaga galchop khah a ahile,
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
Achuti tah a ahile thutan vaihom hon eigim bol uhen, chuti chu ahi tah leh van Pathen thusei kangaipeh lou hiding tina ahi.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Kamelma techu manthah nan ahin phah tenga ahiloule alampiuva hahsatna ahung tengle, hetnom ten tena aum jeh uva kipah kahile,
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
Ahipoi, keiman mikhat tou kaspset a, ahiloule phulah ding kasei kha pon, hitobang chonsetna hi kabol khapoi.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Kasoh pan jong adangho chu gilkel in kachesah tai tin asei khapoi.
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
Hetkhah lou mi jong kakihei mangsan kha pon, ahinlah mijouse din kot kahonpeh ji bouve.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Midangho banga ken kachonsetna selmang ding kagot a, kasuhkhel kalung thima ka imden khah ham?
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
Mipiho kakichatna ahiloule kikhop khom naho kadeimo a hiche ho jeh a chu thipbeh a insunga kaum den khah ham?
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
Mikhat tou beh in kathusei eingai peh hen lang hileh ven kakihonna dinga kamin soi kakai ding ahi. Hatchungnungpa chun eidonbut hen lang eiheh pan kei douna thu sundoh hen.
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Keiman themmo eichan sah nau chu kiloupi sah tah a kaki maitopi ding lallukhuh banga kakikhuh ding ahi.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Ijeh inem itile keiman kathilbol adihtah chu kaseipeh ding ahin, ama masanga chu leng chapate banga kahung ding ahi.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Kagam in themmo eichansah khah tah a tucha maha jouse kitoh tah a ahung ka soh keijuva,
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
Ahilouva achang leh mim kana guh khah a ahiloule anei ho kana tha khah tah a ahile,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Chuti chun gehu khellin ling leh khau agama chun keh henlang, chang khellin hampa keh hen. Job thusei ho akichaitai.

< Jób 31 >