Jób 30
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
Ahinlah tun vang apateu kelngoi chinga pang kauicha ho toh lhaikhom dinga jong lhing joulou mihem, kasanga dong jo golhang khangdong ho nuisat bep in kaum doh tai.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
Amaho khu keija dinga tamtah'a pha ahiuvin, hiche ho chu von sesa lungset um ahiuve.
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
Amaho chu akel thoh jeh uva gong ahiuvin, chuleh nel phai gam mihem chen louna leh gaso talou leiset muthim gam'a chu jam ah ahiuve.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
Hiti chun amahon hamboh lah a konin gamlah a na eng ho chu akilo uvin chuleh muntheh phung jung ho chu akilah un anejiuve.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
Amaho chu mihem kiloikhom na a konna kidel mangah ahiuvin, chuleh gucha ahijeh uvin mihem ten amaho chu asamse jiuvin ahi.
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
Hiti chun gom kokhuh thuhtah tah lah a timul thou pumin leiko lah leh songpi ho lah a chun ching uve.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
Amaho chu hamboh lah a sa loupitah a aum bangun a ao chehchuh jiuvin thahpi ho noija chun alhaikhom jiuve.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
Amaho chu kiloikhomna a kon kipaidoh mingol minbeiho ahiuve.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
Chuleh tun amahon pao ngeilou louvin isah loutah in einuisat jiuvin eiphin phin jiuve.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
Amahon iman eisep pouvin chuleh kamaija chil set khumpeh ding tailouvin kakomah ahung pouve.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
Ijeh inem itile Pathen in kathal khao eisattan peh in aman eisuhnem ahin, hijeh a chu thuneina umnaho jouse chu apaimang u ahi.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
Hiche akideldoh ho chun kamaichang tah a eidoudal un, kilhon changnam pet dingin eisol un chuleh kalampi ah thang eikampeh uve.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
Amahon kalamlhah jouse eikha peh un chule keiman eikithopi ding koimacha kaneilou ahet jeh uvin eisuhmang nathei diuvin abolthei jouseu abol'un ahi.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
Amaho muntinna konin kakomah ahungun keima kalhah suh pet in amaho kachungah akichom uve.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
Tun vang kicha tah in kahingin eikijabol najouse huilah a akithe mangin kanei leh kagou jouse meilhang kitol mang bangin amangthah soh tai.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
Chuleh tua hi kahinkho along mang ahitan, kanikho ho jong genthei hesoh nan eihen den tai.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
Jan teng kagu kachang ho natnan alodim jin hichun tang louhel in eichip eichip ji'e.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
Khuthat tah in Pathen in ka sangkhol eilah peh in ka sangkhol ngong ah eimanchah kheh in ahi.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
Aman bonlhoh lah a eisep lut in keima hi leivui leh vutvam sanga jong panna beijo kahi.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
Nahenga hung tao kahi O Pathen, ahinlah nangin nei donbut pon, namasang a ding kahin, ahin nangin vet ding'in jong neigo poi.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
Keija dinga lungsetna beihel nahung hitai. Nathahat na chu kei engbol nan namange.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
Nangin chimpei lah a neisep lut in chuleh huipi kinong in nei sumange.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
Chuleh nangin mihing jouse lhunna kathina ding munna chu neisol ahi ti kahei.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
Tahbeh mongin genthei hahsatna a kithopi ngaicha ahung tao tengule koima cha hiche genthei thoh ho lang ngan kihei pouvinte.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
Hahsatna toh ho dinga kapji kahi lou ham? Vaicha genthei tedinga nasatah a ka genthei pi ji hilou ham?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
Hijeh chun thilpha kave jin ahinlah hiche sang chun thilphalou joh chu ahung jin ahi.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
Kalungthim agentheijin chuleh cholngahna kanei theipoi. Kagentheina nikho te hin eisu genthei lheh e.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
Nisavah umlouna muthim lah a kavah len mipi kigol toh chet lah a kadingin kithopi ngaichan kakap e.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
Hiche ho khellin keima gam-ui sopipa simbupi toh kikoppan eiki ngaiton ahi.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
Kavun ho aduplha soh tan chule kagu kachang ho jouse khosih in kati apeh henhun e.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
Ka selangdah gin in jong lungkham la ahin sa in katheile gin jong kana ogin in aginge.
