Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
MAHOPE iho o keia, pane ae la ko Ioba waha, a hoino aku la ia i kona la.
2 Nebo mluvě Job, řekl:
Olelo mai la o Ioba, i mai la,
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
E poho wale iho ka la a'u i hanau ai, A me ka po i oleloia, ua hapaiia he keikikane.
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
E lilo ua la la i pouli; Mai manao ke Akua ia mai luna mai, Aole hoi e alohi mai ka malamalama maluna ona.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
E haukae ka pouli a me ka malu make ia la; E kau ka naulu maluna ona; E hooweliweli na wela o ka la ia ia.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
A o ua po la, e lawe aku ka pouli ia ia; Aole e hui pu ia oia me na la o ka makahiki; Mai hookomoia oia iloko o ka helu ana o na malama.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Aia hoi, o ua po la, e hooneoneoia oia; Aole e hookomoia ka leo olioli iloko ona.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Na lakou ia e hoino, na ka poe e hoino ana i ua la la, Ka poe makaukau no ke kanikau ana.
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
E hoopouliia na hoku o kona wa molehulehu: E kali aku ia i ka malamalama, a loaa ole; Aole hoi ia e ike i ka wehe ana o ke alaula.
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
No ka mea, aole ia i hoopaa i na puka o ka opu o kuu makuwahine, Aole hoi ia i huna i ka popilikia mai ko'u maka aku.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
No ke aha la i make ole ai au mai ka opu mai? No ke aha la i kaili ole ia kuu ea i kuu puka ana mai ka opu mai?
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
No ke aha la i kokua ai na kuli ia'u? No ke aha hoi na u, i omo aku ai au?
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
Alaila, ua moe iho au ano, a ua maluhia iho, Ua hiamoe iho la au, alaila ua maha iho la au,
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
Me na'lii, a me na kuhina o ka honua, Ka poe i kukulu i na wahi neoneo no lakou:
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
Me na keiki alii paha, ka poe mea gula, Me ka poe i hoopiha i ko lakou mau hale i ke kala:
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
A, me he mea la i hanau i ka wa, ua ole au; Me na keiki ike ole i ka malamalama.
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
Malaila e hooki ai ka poe hewa i ka hana kolohe ana; Malaila hoi e hoomahaia'i ka poe i luhi o ka ikaika.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
A e hoomaha pu ia'i hoi ka poe pio; Aole lakou i lohe i ka leo o ka mea hooluhi.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
O ka mea uuku, a me ka mea nui, aia no malaila; A o ke kauwa, ua kaawale ia mai kona haku aku.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
No ke aha la i haawiia mai ai ka malamalama i ka mea popilikia, A me ke ola i ka mea eha ma ka naau?
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
Ka poe e kali ana i ka make, aole i hiki mai, A ua oi ko lakou eli ana ia mea, mamua o na waiwai i hunaia;
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
I ka poe hauoli nui me ka olioli, I ka wa i loaa'i ia lakou ka luakupapau?
23 Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
I ke kanaka i hunaia kona aoao, I ka mea a ke Akua i hoopuni ai?
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
No ka mea, ua hiki pu mai ko'u kaniuhu ana me kuu ai ana, A ua nininiia'ku ko'u uwe ana e like me na wai.
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
No ka mea, ua makau au i ka mea makau, a ua hiki mai ia maluna o'u, A o ka mea a'u i weliweli ai ua hele mai ia io'u nei.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Aole au i pomaikai, aole hoi i oluolu, Aole hoi i maha; aka, hiki mai ka popilikia.
