Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
Bayan wannan Ayuba ya buɗe baki ya la’anta ranar da aka haife shi.
2 Nebo mluvě Job, řekl:
Ayuba ya ce,
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
“A hallaka ranar da aka haife ni, da kuma daren da aka ce, ‘An haifi jariri namiji!’
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
Bari ranan nan ta zama duhu; kada Allah yă kula da ita; kada rana tă yi haske a wannan rana.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Bari duhu da inuwa mai duhu ta sāke rufe ta; gizagizai kuma su rufe ta; duhu kuma ya rufe haskenta.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Bari duhu mai yawa yă rufe daren nan; kada a haɗa ta cikin kwanakin shekara, ko kuma cikin kwanakin watanni.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Bari daren yă zama marar amfani; kada a ji wata sowa ta farin ciki.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Bari waɗanda suke la’anta ranaku su la’anta wannan rana su waɗanda suke umartar dodon ruwa.
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Bari taurarinta na safe su zama duhu; bari ranar tă yi ta jiran ganin haske amma kada tă gani,
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
gama ba tă hana uwata ɗaukar cikina, don ta hana ni shan wahalan nan ba.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
“Me ya sa ban mutu ba da za a haife ni, ko kuma in mutu sa’ad da ana haihuwata ba?
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Me ya sa aka haife ni, aka tanada nono na sha na rayu?
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
Da yanzu ina kwance cikin salama; da ina barcina cikin salama
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
tare da sarakuna da mashawarta a cikin ƙasa, waɗanda suka gina wa kansu wuraren da yanzu duk sun rushe,
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
da shugabanni waɗanda suke da zinariya, waɗanda suka cika gidajensu da azurfa.
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Ko kuma don me ba a ɓoye ni a cikin ƙasa kamar jaririn da aka haifa ba rai ba, kamar jaririn da bai taɓa ganin hasken rana ba.
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
A wurin mugaye za su daina yin mugunta, gajiyayyu kuma za su huta.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
Waɗanda aka daure za su sami jin daɗin; an sake su ba za su sāke jin ana tsawata masu ba.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Manyan da ƙanana suna a can, bawa kuma ya sami’yanci daga wurin maigidansa.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
“Don me ake ba da haske ga waɗanda suke cikin ƙunci, rai kuma ga masu ɗacin rai
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
ga waɗanda suke neman mutuwa amma ba su samu ba, waɗanda suke nemanta kamar wani abu mai daraja a ɓoye,
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
waɗanda suke farin ciki sa’ad da suka kai kabari?
23 Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
Don me aka ba mutum rai, mutumin da bai san wani abu game da kansa ba, mutumin da Allah ya kange shi.
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
Baƙin ciki ya ishe ni maimakon abinci; ina ta yin nishi ba fasawa;
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
Abin da nake tsoro ya faru da ni; abin da ba na so ya same ni.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Ba ni da salama, ba natsuwa; ba ni da hutu, sai wahala kawai.”
