Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
After this Job began speaking, cursing the day of his birth.
2 Nebo mluvě Job, řekl:
He said,
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
“Wipe out the day I was born, and the night when it was announced that a boy had been conceived.
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
Turn that day to darkness. God above should not remember it. Don't let light shine on it.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Take it back, darkness and death-shadow. A black cloud should overshadow it. It should be as terrifying as the darkness of an eclipse during the day.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Blot out that night as if it never existed. Don't count it on the calendar. Don't let it have a day in any month.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Let that night be childless, with no sounds of happiness heard.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Those who place curses on certain days should curse it, those who have the power to raise Leviathan.
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Its early morning stars should stay dark. Looking for light, may none come, may it not see the glimmer of dawn
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
for it did not shut my mother's womb to prevent me from seeing trouble.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
Why wasn't I stillborn? Why didn't I die at birth?
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Why was there a lap for me to lie on, or breasts for me to suck?
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
For now I would be lying down in peace. I would be sleeping and at rest,
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
along with the kings of this world and their officials whose palaces now lie in ruins,
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
or with noblemen who collected gold and filled their houses with silver.
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Why wasn't I a miscarriage, buried in secret, a baby who never saw the light?
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
There in the grave the wicked give no more trouble, and those whose strength is gone have their rest.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
There prisoners take it easy—they don't hear the commands of their oppressors.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Both small and great are there, and slaves are freed from their masters.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
Why does God give life to those who are suffering, living bitterly miserable lives,
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
those who are waiting for death that does not come and who are looking for death more desperately than hunting for treasure?
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
They're so incredibly happy when the reach the grave!
23 Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
Why is light given to someone who doesn't know where they're going, someone God has fenced in?
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
My groans are the bread I eat; my raging tears are the water I drink.
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
For all that I feared has happened to me; everything that I dreaded has come upon me.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
I have no peace, no quiet, no rest. All that comes is rage.”
