Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
此後，約伯開口咒詛自己的生日，
2 Nebo mluvě Job, řekl:
說：
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
願我生的那日 和說懷了男胎的那夜都滅沒。
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
願那日變為黑暗； 願上帝不從上面尋找它； 願亮光不照於其上。
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
願黑暗和死蔭索取那日； 願密雲停在其上； 願日蝕恐嚇它。
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
願那夜被幽暗奪取， 不在年中的日子同樂， 也不入月中的數目。
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
願那夜沒有生育， 其間也沒有歡樂的聲音。
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
願那咒詛日子且能惹動鱷魚的 咒詛那夜。
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
願那夜黎明的星宿變為黑暗， 盼亮卻不亮， 也不見早晨的光線；
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
因沒有把懷我胎的門關閉， 也沒有將患難對我的眼隱藏。
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
我為何不出母胎而死？ 為何不出母腹絕氣？
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
為何有膝接收我？ 為何有奶哺養我？
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
不然，我就早已躺臥安睡，
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
和地上為自己重造荒邱的君王、謀士，
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
或與有金子、將銀子裝滿了房屋的王子 一同安息；
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
或像隱而未現、不到期而落的胎， 歸於無有，如同未見光的嬰孩。
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
在那裏惡人止息攪擾， 困乏人得享安息，
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
被囚的人同得安逸， 不聽見督工的聲音。
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
大小都在那裏； 奴僕脫離主人的轄制。
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
受患難的人為何有光賜給他呢？ 心中愁苦的人為何有生命賜給他呢？
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
他們切望死，卻不得死； 求死，勝於求隱藏的珍寶。
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
他們尋見墳墓就快樂， 極其歡喜。
23 Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
人的道路既然遮隱， 上帝又把他四面圍困， 為何有光賜給他呢？
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
我未曾吃飯就發出歎息； 我唉哼的聲音湧出如水。
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
因我所恐懼的臨到我身， 我所懼怕的迎我而來。
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
我不得安逸，不得平靜， 也不得安息，卻有患難來到。
