Jób 29
1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
Ayub nomedo wuoyo kawacho niya,
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
“Yaye, mad ngʼato dwoka e ndalona machon kendo kinde mane Nyasaye orita maber,
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
ka en koda kuonde duto kendo ka lerne ne menyona kuonde motimo mudho mane awuothe!
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
Ee, mano kaka agombo ndalogo mane pod ategno, kinde mane Nyasaye gwedho oda nikech ne en osiepna,
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
ma en ndalono ma Jehova Nyasaye Maratego ne pod ni koda kendo nyithinda noketa diere,
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
ne en ndalo ma yorega ne dhi maber kendo yiende mag zeituni ne nyak maber.
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
“Kindeno kane adonjo gie ranga dala mi abet e koma ei paw bura,
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
to yawuowi ne weyona yo ka onena to jodongo to ne oana malo.
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
Jotend ogendini ne weyo wuoyo, kendo negilingʼ thi ka giumo dhogi.
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
Ruodhi kane onena to ne wuoyo gi dwol mapiny kendo onge ngʼama ne nyalo winjo gima negiwacho.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
Ngʼato angʼata mane owinja ne loso maber kuoma, kendo joma nonena ne pwoya,
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
nikech ne akonyo joma odhier mane ywak ka dwaro kony, kod joma onge wuonegi mane onge gi joma dikonygi.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
Ngʼama ne chiegni tho nogwedha; kendo namiyo chuny dhako ma chwore otho duogo mi ower gi mor.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
Arwako tim makare kod adiera ka lepa.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
Ne abedo wangʼ muofni kendo tiende pudhe.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
Ne abedo wuon jochan; kendo ne akawo chandruok joma welo.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
Ne aketho teko mar joma thiro ji mi agologi e lwet joma dwaro hinyogi.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
“Ne aparo e chunya ni, ‘Tho biro kawa mos ka adak maber e dalana, kendo ka hika mae pinyni oniangʼ,
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
Achalo gi yath, madongo e bath aora madongo ka ngʼich nikech tiendene ochwo pi kendo thoo biro bedo e bedena gotieno.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
Huma mara biro siko kalandore kendo tekra nosiki!’
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
“Ji ne chikona itgi ka geno konyruok mathoth, negirito rieko mawuok e dhoga ka gilingʼ mos.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
Onge ngʼama ne loso bangʼa; wechena ne lwar e itgi mos ka ngʼidho.
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
Ne girita ka joma rito koth ndalo oro, kendo negimor gi wechena mana ka joma rito kodh chwiri.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
Kane abwonjo kodgi to ne amako dhogi; kendo ler mane rieny koa e lela wangʼa, ne morogi ahinya.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
An ema ne anyisogi yo monego gilu kendo nabedo kaka ruodhgi; ne achalo ruoth e dier jokedo mage; bende ne achalo ngʼat mahoyo joma ywak.”
