Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Na verdade, ha veia d'onde se tira a prata, e para o oiro logar em que o derretem.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
O ferro se toma do pó, e da pedra se funde o metal.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Elle poz fim ás trevas, e toda a extremidade elle esquadrinha, a pedra da escuridão e da sombra da morte.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Trasborda o ribeiro junto ao que habita ali, de maneira que se não possa passar a pé: então se esgota do homem, e as aguas se vão.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Da terra procede o pão, e debaixo d'ella se converte como em fogo.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
As suas pedras são o logar da saphira, e tem pósinhos d'oiro.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Vereda que ignora a ave de rapina, e que não viu os olhos da gralha.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Nunca a pisaram filhos d'animaes altivos, nem o feroz leão passou por ella.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Estendeu a sua mão contra o rochedo, e transtorna os montes desd'as suas raizes.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Dos rochedos faz sair rios, e o seu olho viu tudo o que ha precioso.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Os rios tapa, e nem uma gotta sae d'elles, e tira á luz o que estava escondido.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Porém d'onde se achará a sabedoria? e onde está o logar da intelligencia?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
O homem não sabe a sua valia, e não se acha na terra dos viventes.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
O abysmo diz: Não está em mim: e o mar diz: Ella não está comigo.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Não se dará por ella oiro fino, nem se pesará prata em cambio d'ella.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Nem se pode comprar por oiro fino d'Ophir, nem pelo precioso onyx, nem pela saphira.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Com ella se não póde comparar o oiro nem o crystal; nem se dá em troca d'ella joia d'oiro fino.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Não se fará menção de coral nem de perolas; porque o desejo da sabedoria é melhor que o dos rubins.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Não se lhe igualará o topazio de Cus, nem se póde comprar por oiro puro.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
D'onde pois vem a sabedoria? e onde está o logar da intelligencia?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Porque está encoberta aos olhos de todo o vivente, e occulta ás aves do céu.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
A perdição e a morte dizem: Ouvimos com os nossos ouvidos a sua fama.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Deus entende o seu caminho, e elle sabe o seu logar.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Porque elle vê as extremidades da terra; e vê tudo o que ha debaixo dos céus:
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Dando peso ao vento, e tomando a medida das aguas.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Prescrevendo lei para a chuva e caminho para o relampago dos trovões.
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Então a viu e relatou, a preparou, e tambem a esquadrinhou.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Porém disse ao homem: Eis que o temor do Senhor é a sabedoria, e apartar-se do mal, a intelligencia.
