Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Ezali na esika oyo batimolaka palata, mpe na esika oyo bapetolaka wolo.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Ebende ewutaka na mabele, mpe libanga oyo balekisaka na moto epesaka motako.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Moto asilisaka molili, alukaka kino na se, na bisika ya se penza, libanga kati na molili oyo eleki makasi,
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
atimolaka libulu mosika ya esika oyo bato bavandaka, na bisika oyo makolo ya bato ekomaka te, mosika penza na bato, adiembelaka mosika ya bato nyonso.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Mabele epai wapi bilei ewutaka ebongwani na se na yango lokola nde moto ezikisi yango.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Mabanga ya safiri ewutaka na mabanga makasi ya mabele, mpe putulu ya wolo ezalaka kati na mabele.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Ndeke moko te oyo eliaka misuni eyebi nzela na yango, miso ya mpongo moko te emoni yango,
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
nyama ya zamba etia nanu makolo na yango kuna te, mpe nkosi etambola nanu kuna te.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Moto abetaka loboko na ye na likolo ya libanga ya makasi mpe apikolaka ngomba longwa na misisa,
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
atimolaka nzela kati na mabanga, mpe miso na ye emonaka bomengo na yango nyonso,
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
akawusaka mayi ya bibale mpe abimisaka na pole biloko oyo ebombama.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Kasi bakoki komona bwanya wapi? Mayele evandaka wapi?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Moto ayebaka motuya na yango te, pamba te bakoki komona yango te kati na mokili ya bato ya bomoi.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Libulu ya mozindo elobi: « Ezali kati na ngai te; » mpe ebale monene elobi: « Ezali epai na ngai te. »
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Bakoki kosomba yango te na motuya ya libanga ya wolo to na bakilo ya palata;
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
bakoki te kosomba yango na wolo ya Ofiri to na mabanga ya talo ya Onikisi to mabanga ya talo ya Safiri;
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
wolo to diama ekoki te kokokana na yango, bakoki kozwa yango te na motuya ya sani ya wolo ya kitoko.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Mayaka ya Karayi mpe ya Jasipe ezali na motuya te liboso na yango. Motuya ya bwanya eleki pawuni ya talo.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Topaze ya Kushi ekoki kokokana na yango te, mpe bakoki te kosomba yango ata na wolo ya peto.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Boye, bwanya ewutaka wapi? Mayele evandaka wapi?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Ebombami mosika na miso ya bato nyonso ya bomoi, ebombami mpe mosika na miso ya bandeke ya likolo.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Libebi mpe kufa elobi: « Kaka sango na yango nde ekomaki na matoyi na biso. »
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Nzambe kaka nde ayebi nzela na yango, Ye nde kaka ayebi esika bwanya evandaka.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Pamba te miso na Ye emonaka kino na suka ya mokili, mpe amonaka nyonso oyo ezali na se ya Lola.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Tango apesaki makasi na mopepe mpe atiaki mondelo na mayi,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
tango atiaki mobeko mpo na mvula mpe afungolaki nzela mpo na kake mpe mikalikali,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
amonaki bwanya mpe akumisaki yango, andimaki yango mpe amekaki yango.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Bongo alobaki na moto: « Kotosa Nkolo, yango nde bwanya! Koboya mabe, yango nde mayele! »
