Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
“Oasr luf ma silver uh pukpukyak we; Oasr pac acn ma gold uh aknasnasyeyuk we.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Mwet uh pukanak osra liki ye fohk uh Ac munanla copper uh in kofelik ac sororla liki eot uh.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Mwet uh suk pac acn ma lohsr oemeet in konauk ma oan we. Elos suk in acn loal lun faclu Ac pukanak yen lohsr uh in konauk eot uh.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Loes liki acn ma mwet uh muta we — Acn ma falken mwet uh soenna fahsr we — Mwet uh pikin laf ye eol uh, Yen ma elos ac mukena orekma we. Elos ac atla na ke sucl uh ke elos ac orekma in luf uh.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Mwe mongo kapak infohk uh yak, A ye pacna infohk se inge Ma nukewa itungyuki ac musalsalu.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Eot infohk uh oasr wek sapphire kac, Ac kutkut in faclu oasr gold kac.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Won hawk uh tia ku in liye inkanek nu ke lufin puk ma saok uh, Won vulture tia pac wi sohksok fin acn inge.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Wangin lion ku kutena kosro sulallal Wi forfor ke inkanek muku inge.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
“Mwet uh pikin eot ma arulana keke, Ac ikruiya eol uh ke elos pukanla pe eol uh.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Ke elos ac putala lufin eot uh, Elos konauk wek na saok.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Elos ac pikin nwe sun acn ma infacl uh soror we me, Ac oru tuh ma wikla oan yen lohsr uh in ku in liyeyuk.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Tusruktu, pia acn ma lalmwetmet uh ku in koneyukyak we? Kut ac luti ya kut in etala?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
“Lalmwetmet uh tia ma ac ku in koneyukyak yurin mwet uh; Wangin mwet etu lupan saokiya.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Yen loal in meoa uh, ku inkof uh Fahk mu lalmwetmet uh tia koneyukyak we.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Silver ac gold tia ku in sang moli.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Gold ma wo oemeet, ku wek ma arulana saok, Tia ku in saok oana lalmwetmet uh.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Lalmwetmet uh saok liki gold, Ac saok liki sufa orekla ke gold, ku glass ma wo emeet uh.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Saok lun lalmwetmet uh yohk liki Ma saok inkof uh, ku wek crystal ac ruby.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Wek topaz ac gold ma wo oemeet uh Tia ku in lumweyuk nu ke saok lun lalmwetmet uh.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
“Fin angan, na pia mutaweyen lalmwetmet? Kut ac luti ya kut in etala?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Wangin ma oasr moul la ku in liye, Finne won ke pacl el sohksok uh el tia pac liye.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Finne misa, ku mwe kunausla, Eltal fahk mu eltal lohng mukena ke srumunyuk.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
“God mukena pa etu inkanek nu we, Ac etu lah lalmwetmet uh ac koneyukyak oya,
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Mweyen El liye acn nukewa faclu, Ac liye ma nukewa ma oan ye kusrao.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Ke God El sang ku nu sin eng uh, Ac wotela lah ac pia lupan meoa uh;
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Ke pacl se God se sulela lah af uh ac kahkla oya, Ac inkanek ma pukunyeng in pulahl uh ac fahsr kac;
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Pa ingan pacl se ma God El liye lalmwetmet, ac srikeya lupan woiya uh, Na El akkeyala.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
“God El fahk nu sin mwet uh, ‘Kowos fin ke lalmwetmet, kowos enenu in sunakin Leum. Ac kowos fin lungse etauk, kowos enenu in forla liki ma koluk.’”
