Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Vahe'mo'za mopafinti silva kafi'za e'neri'za, golia tevefi kre'za erigru hu'za e'nerize.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Ainia mopafinti kafi'za eneri'za, have krefrage'za kopa e'nerize.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Mopa agu'ama golima me'nea havegu'ma nehakaza vahe'mo'za ofenkame hanintirima hu'neama'afi tavi tagizageno remasa hu'nege'za, tavi masare ana haveramina hake'za e'nerize.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Ana vahe'mo'za mopa agu'afina vahe'ma ovu'are keria kafi'za ufrete'za, ana kerifina nofite urami'za ihimareaza hu'za vute ete nehu'za eri'zana e'nerize.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Hagi mopamofo agofetura vahe'mo'za hoza eri'za nentaze. Hianagi mopamofo agu'afina goligu'ma nehakraza, tusi teve hanavazi'za haveramina kre nefragazageno tevemo'a tusi amuho huno mopa temara'mra nehie.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Anampinti'ma e'nerizana zago'amo'ma marerisa havema safaema nehaza have e'neri'za, golima me'nea mopanena kafi'za e'nerize.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Goligu'ma nehakraza vahe'mo'zama ana kerifima unefraza kana oku'a me'nege'za, namamo'zane tumpamo'zanena zamavua onke'naze.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Ana nehazage'za zamavufaga rama nehaza afi zaga kfamo'za anankerifina zamagia rente'za vano nosazage'za, laioni mo'zanena anankerifina zamagaka renontaze.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Goli eri'zama e'neriza vahe'mo'za kazinkazima hu'nea haveramina ru frage mafrage hunetre'za, agona kafi'za eri ankrinesaze.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Ana vahe'mo'za haveramimpina kafi'za ufre'za, zago'amo'ma marerisa haveramina ke'za e'nerize.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Anama nehu'za ana vahe'mo'za mopa kafi'za tima agafama huno'ma ne-eama'a renkaninere'za marerisa zantamima oku'ama fraki'nea zana erinte ama' nehaze.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Hianagi vahe'mo'za knare antahi'zana igati ome e'neri'za, ama' antahi'zana igati ome e'nerize?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Mago vahe'mo'e huno knare antahi'zane, ama' antahi'zama eri kumara keno antahinora osu'ne. Na'ankure ama mopafima nemaniza vahe amu'nompina knare antahi'zane, ama' antahi'zana onketfa hugahane.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Ra hagerimo'a huno, nagranena omani'ne nehanigeno, amefenkame mopa agu'afima me'nea tirumo'enena huno nagranena omani'ne huno hugahie
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Knare antahi'zane, ama' antahi'zamofo mizama'amo'a rugatere'neankita, golireti'ene silvaretira miza osugahune.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ofiri mopafinti'ma eri'naza golimofo mizama'ane, zago'amo'ma marerisa haverarena, Oniksine Safaema nehaza havemofo mizama'a agatere'ne.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Knare antahi'zamo'a golimofo mizane kritoraisie nehaza havemofo mizama'a agatere'ne. Ana hu'neankino goliretike'ma tro'ma hu'nesnia zanteti'enena, knare antahi'zana miza osegahie.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Hagi hagerimpima kororiema nehaza zama me'nea zanteti'ene, zago'amo'ma marerisa havema Jaspema nehaza haveretira miza osegahane. E'ina hu'neankino knare antahi'zamo'a periema nehaza zamofo mizanena agatere'ne.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Hagi zago'amo'ma marerisa havema topasiema nehaza havema Itiopia mopareti'ma eri'naza havemofona, knare antahi'zamo'a agatere'ne. E'ina hu'neankino knare antahi'zamo'a hentofaza huno agruma hu'nea golia agatere'ne.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
E'ina hu'neankita, knare antahi'zamo'a igati ne-e? Hagi ama' antahi'zana inantega me'nesnigeta kegahune?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Mika zagamofo avurera knare antahi'zamo'a frakino me'neankino, knare avurgama hunte'negenoma anamifima hareno vanoma nehania namamo'enena onkegahie.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Fri vahe kumamo'ene vahe'ma zamazeri havizama hu kumamokea huke, knare antahi'zama hakeno ke kumara me'ne hazageta zaho kea antahino'e.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Knare antahi'zama eri kana Anumzamo Agrake keno antahino hu'ne. Ana hu'neankinka igati knare antahi'zana erighane. Anumzamo agrake antahi'ne.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Na'ankure maka zama ama mopamofo agofetu'ma me'nea zantamina Anumzamo'a keharu huno negeno, monamofo fenka kazigama me'nea zantamina nege.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Anumzamo'a zaho'mofona zaho'ma erisnia hankave'a avamente refko huno nemino, hampompima me'neno ko'ma arania zana tina, avamente refko huno Anumzamo'a ante'ne.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Ko'ene kopsi'nanena e'ikante megaha'e huno Anumzamo'a kasege retro hunte'negene ana kante amage nenta'e.
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Hagi ana'ma huteno'a Anumzamo'a knare antahi'zama rezagane so'e huno keno erinte fatgo nehuno, knare huno me'ne huno nehie.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ana nehuno Anumzamo'a amanage huno vahe'motagura hu'ne, Ra Anumzamofoma koro'ma huntezana, knare antahi'zana megeno, havi avu'ava zamofoma amefi'ma humisnanana, ama' antahi'zana erigahane hu'ne.
