< Jób 28 >
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Akwai ramin azurfa akwai kuma wurin da ake tace zinariya.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Daga cikin ƙasa ake ciro ƙarfe, ana kuma narkar da tagulla daga cikin dutse.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Mutum ya kawo ƙarshen duhu; yakan bincike zuzzurfar iyaka, yana neman duwatsu a wuri mafi duhu.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Nesa da inda mutane suke zama, yakan huda rami yă yi abin lilo, a wurin da mutane ba sa bi.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Cikin ƙasa inda ake samun abinci, a ƙarƙashinta kuwa zafi ne kamar wuta;
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
akwai duwatsu masu daraja a cikin duwatsunta, akwai kuma zinariya a cikin ƙurarta.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Tsuntsu mai farauta bai san hanyarta ba, ba shahon da ya taɓa ganin ta.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Manyan namun jeji ba su taɓa binta ba, ba zakin da ya taɓa binta.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Hannun mutum ya iya sarrafa ƙanƙarar duwatsu, yă kuma tumɓuke tushen duwatsu.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Yana tona rami a cikin duwatsu idanunsa suna ganin dukan dukiyar da ke cikin duwatsun.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Yana nema daga ina ruwan rafi yake ɓulɓulowa yana kuma binciko abubuwan da suke a ɓoye yă kawo su cikin haske.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Amma a ina ne za a iya samun hikima? Ina fahimta take zama?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Mutum bai gane muhimmancinta ba, ba a samunta a ƙasar masu rai.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Zurfi ya ce, “Ba ta wurina”; teku ya ce, “Ba ta wurina.”
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Ba irin zinariyar da za tă iya sayenta, ko kuma a iya auna nauyinta da azurfa.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ba za a iya sayenta da zinariyar Ofir, ko sauran duwatsu masu daraja ba.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Zinariya da madubi ba za su iya gwada kansu da ita ba, ba kuwa za a iya musayarta da abubuwan da aka yi da zinariya ba.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Kada ma a ce murjani da duwatsu masu walƙiya; farashin hikima ya fi na lu’ulu’ai.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Ba za a iya daidaita darajarta da duwatsun Tofaz na Kush ba, zallar zinariya ma ba tă isa ta saye ta ba.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
“To, daga ina ke nan hikima ta fito? Ina fahimta take zama?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
An ɓoye ta daga idanun kowane abu mai rai, har tsuntsayen sararin sama ma an ɓoye masu ita.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Hallaka da mutuwa suna cewa, ‘Jita-jitarta kaɗai muke ji.’
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Allah ya gane hanyar zuwa wurinta. Shi ne kaɗai ya san inda take zama,
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Gama yana ganin iyakar duniya kuma yana ganin duk abin da yake ƙarƙashin sama.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Lokacin da ya yi iska ya sa ta hura, ya kuma auna ruwaye.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Lokacin da ya yi wa ruwan sama doka da kuma hanya domin walƙiya,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
sai ya dubi hikima ya auna ta; ya tabbatar da ita, ya gwada ta.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ya kuma ce wa mutum, ‘Tsoron Ubangiji shi ne hikima, kuma guje wa mugunta shi ne fahimi.’”