< Jób 28 >

1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
"Für Silber gibt es eine Fundstätte und einen Ort fürs Gold, das man hier sieht.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Man holt auch Eisen aus der Erde, Gestein, das man zu Erz umschmilzt.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Am Ende denkt man an die Finsternis; mit aller Tüchtigkeit durchforscht man das Gestein im Dunkeln und im Finstern.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Man läßt sich einen Schacht von fremdem Volke brechen, das so herabgekommen, daß sie nimmer Männer sind, zu tief gesunken, um noch Menschen gleichzustehen,
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
das hingezogen ist nach einem Lande, aus dem zwar Brotkorn sprießt, wo's unten aber wird durch Feuer umgewühlt,
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
nach einem Orte, dessen Steine Saphir sind und der daneben Goldstaub liefert
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
und dessen Zugang Adler selbst nicht kennen und den des Geiers Augen nicht erspähen,
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
den nie die Raubtiere betreten und den der Löwe nie beschreitet.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Man legt die Hand dort an das Felsgestein und wühlt von Grund die Berge um.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Man schneidet Wasseradern in den Felsen an, und Kostbarkeiten aller Art erblickt das Auge.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Der Ströme Quellen unterbindet man und bringt Verborgenes ans Licht.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Wo aber findet man die Weisheit? Wo ist der Fundort der Erkenntnis?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Kein Mensch kennt ihren Preis; sie findet nimmer sich im Lande der Lebendigen.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Der Ozean erklärt: 'Ich hab sie nicht'; das Meer sagt: 'Ich besitz sie nimmer'.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Mit gutem Golde kann man sie nicht kaufen; nicht wird ihr Preis mit Silber dargewogen.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Sie läßt sich nicht mit Ophirgold aufwiegen; auch nicht mit Onyx und mit Saphirstein.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Nicht kommen Gold und Glas ihr gleich; noch tauscht man sie für goldene Geräte,
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
geschweige um Korallen und Kristall. Ein Sack voll Weisheit übertrifft den voller Perlen.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Nicht kommen Äthiopiens Topase ihr gleich; mit reinstem Gold wird sie nicht aufgewogen.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Woher nun also kommt die Weisheit? Wo ist der Fundort der Erkenntnis?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Verhüllt ist sie vorm Blicke aller Lebenden; des Himmels Vögeln selbst ist sie verborgen.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Es sprechen Tod und Totenreich: 'Wir haben nur von ihr gehört.'
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Den Weg zu ihr kennt Gott allein; um ihren Wohnort weiß nur er.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Bis zu der Erde Grenzen schaut er hin; er sieht, was irgend unterm Himmel ist.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Als er des Windes Wucht abwog, sein Maß dem Wasser fest bestimmte,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
als er des Regens Zeit bestellte und einen Pfad dem Donnerrollen,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
da sah er sie und warb sie an, nachdem er sie vor sich gestellt und sie durchmustert hatte.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Er sprach zum Menschen: 'Die Furcht des Herrn ist Weisheit, und Böses meiden heißt: Verständigsein!'

< Jób 28 >