Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
"Hopeallakin on suonensa ja löytöpaikkansa kullalla, joka puhdistetaan;
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
rauta otetaan maasta, ja kivestä sulatetaan vaski.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Tehdään loppu pimeydestä, ja tutkitaan tyystin kivi, jonka synkkä pilkkopimeä peittää.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Kaivos louhitaan syvälle maan asujain alle; unhotettuina he riippuvat siellä ilman jalan tukea, heiluvat kaukana ihmisten ilmoilta.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Maasta kasvaa leipä, mutta maan uumenet mullistetaan kuin tulen voimalla.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Sen kivissä on safiirilla sijansa, siellä on kultahiekkaa.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Polkua sinne ei tiedä kotka, eikä haukan silmä sitä havaitse.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Sitä eivät astu ylväät eläimet, ei leijona sitä kulje.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Siellä käydään käsiksi kovaan kiveen, ja vuoret mullistetaan juuriaan myöten.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Kallioihin murretaan käytäviä, ja silmä näkee kaikkinaiset kalleudet.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Vesisuonet estetään tihkumasta, ja salatut saatetaan päivänvaloon.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Mutta viisaus-mistä se löytyy, ja missä on ymmärryksen asuinpaikka?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Ei tunne ihminen sille vertaa, eikä sitä löydy elävien maasta.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Syvyys sanoo: 'Ei ole se minussa', ja meri sanoo: 'Ei se ole minunkaan tykönäni'.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Sitä ei voida ostaa puhtaalla kullalla, eikä sen hintaa punnita hopeassa.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ei korvaa sitä Oofirin kulta, ei kallis onyks-kivi eikä safiiri.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Ei vedä sille vertoja kulta eikä lasi, eivät riitä sen vaihtohinnaksi aitokultaiset kalut.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Koralleja ja kristalleja ei sen rinnalla mainita, ja viisauden omistaminen on helmiä kalliimpi.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Ei vedä sille vertoja Etiopian topaasi, ei korvaa sitä puhdas kulta.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Mistä siis tulee viisaus ja missä on ymmärryksen asuinpaikka?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Se on peitetty kaiken elävän silmiltä, salattu taivaan linnuiltakin.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Manala ja kuolema sanovat: 'Korvamme ovat kuulleet siitä vain kerrottavan'.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Jumala tietää tien sen luokse, hän tuntee sen asuinpaikan.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Sillä hän katsoo maan ääriin saakka, hän näkee kaiken, mitä taivaan alla on.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Kun hän antoi tuulelle voiman ja määräsi mitalla vedet,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
kun hän sääti lain sateelle ja ukkospilvelle tien,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
silloin hän sen näki ja ilmoitti, toi sen esille ja sen myös tutki.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ja ihmiselle hän sanoi: 'Katso, Herran pelko-se on viisautta, ja pahan karttaminen on ymmärrystä'."
