Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Sølvet har jo sit Leje, som renses, sit sted
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Jern hentes op af Jorden, og Sten smeltes om til Kobber.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
På Mørket gør man en Ende og ransager indtil de dybeste Kroge Mørkets og Mulmets Sten;
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
man bryder en Skakt under Foden, og glemte, foruden Fodfæste, hænger de svævende fjernt fra Mennesker.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Af Jorden fremvokser Brød, imedens dens Indre omvæltes som af Ild;
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
i Stenen der sidder Safiren, og der er Guldstøv i den.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Stien derhen er Rovfuglen ukendt, Falkens Øje udspejder den ikke;
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
den trædes ikke af stolte Vilddyr, Løven skrider ej frem ad den.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
På Flinten lægger man Hånd og omvælter Bjerge fra Roden;
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
i Klipperne hugger man Gange, alskens Klenodier skuer Øjet;
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
man tilstopper Strømmenes Kilder og bringer det skjulte for Lyset.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Men Visdommen - hvor mon den findes, og hvor er Indsigtens Sted?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Mennesket kender ikke dens Vej, den findes ej i de levendes Land;
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Dybet siger: "I mig er den ikke!" Havet: "Ej heller hos mig!"
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Man får den ej for det fineste Guld, for Sølv kan den ikke købes,
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
den opvejes ikke med Ofirguld, med kostelig Sjoham eller Safir;
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Guld og Glar kan ej måle sig med den, den fås ej i Bytte for gyldne Kar,
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Krystal og Koraller ikke at nævne. At eje Visdom er mere end Perler,
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Ætiopiens Topas kan ej måle sig med den, den opvejes ej med det rene Guld.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Men Visdommen - hvor mon den kommer fra, og hvor er Indsigtens Sted?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Den er dulgt for alt levendes Øje og skjult for Himmelens Fugle;
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Afgrund og Død må sige: "Vi hørte kun tale derom."
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Gud er kendt med dens Vej, han ved, hvor den har sit Sted;
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
thi han skuer til Jordens Ender, alt under Himmelen ser han.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Dengang han fastsatte Vindens Vægt og målte Vandet med Mål,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
da han satte en Lov for Regnen, afmærked Tordenskyen dens Vej,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
da skued og mønstred han den, han stilled den op og ransaged den.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Men til Mennesket sagde han: "Se, HERRENs Frygt, det er Visdom, at sky det onde er Indsigt."
