Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Thi Sølvet har sit Sted, hvorfra det kommer, og Guldet, man renser, har sit Sted.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Jern hentes af Støvet og Stene, som smeltes til Kobber.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Man gør Ende paa Mørket, og indtil det yderste ransager man de Stene, som ligge i Mørket og Dødens Skygge.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Man bryder en Skakt ned fra Jordboen; forglemte af Vandrerens Fod hænge de, borte fra Mennesker svæve de.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Af Jorden fremkommer Brød, men indeni omvæltes den som af Ild.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Dens Stene ere Safirens Sted, og den har Guldstøv i sig.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Stien derhen har ingen Rovfugl kendt, ingen Skades Øjne set.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
De stolte Dyr have ikke betraadt den, og ingen Løve har gaaet ad den.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Man lægger Haand paa den haarde Flint, man omvælter Bjerge fra Roden af.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Man udhugger Gange i Klipperne, og Øjet ser alt det dyrebare.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Man binder for Strømmene, saa at ikke en Draabe siver ud, og fører de skjulte Ting frem til Lyset.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Men Visdommen — hvorfra vil man finde den? og hvor er Indsigtens Sted?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Et Menneske kender ikke dens Værdi, og den findes ikke i de levendes Land.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Afgrunden siger: Den er ikke i mig, og Havet siger: Den er ikke hos mig.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Den kan ikke faas for det fineste Guld, ej heller dens Værdi opvejes med Sølv.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Den kan ikke opvejes med Guld fra Ofir, ej heller med den dyrebare Onyks og Safir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Den kan ikke vurderes lige med Guld og Krystal; man kan ikke tilbytte sig den for Kar af fint Guld.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Koraller og Ædelstene tales der ikke om; og Visdoms Besiddelse er bedre end Perler.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Topazer af Morland kunne ikke vurderes lige imod den; den kan ikke opvejes med det rene Guld.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Men Visdommen — hvorfra kommer den? og hvor er Indsigtens Sted?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Den er skjult for alle levendes Øjne, den er og dulgt for Fuglene under Himmelen.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Afgrunden og Døden sige: Kun et Rygte om den hørte vi med vore Øren.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Gud forstaar dens Vej, og han kender dens Sted.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Thi han skuer indtil Jordens Ender; han ser hen under al Himmelen.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Der han gav Vinden sin Vægt og bestemte Vandet dets Maal,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
der han satte en Lov for Regnen og en Vej for Lynet, som gaar foran Torden,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
da saa han den og kundgjorde den, beredte den, ja gennemskuede den.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Og han sagde til Mennesket: Se, Herrens Frygt, det er Visdom, og at vige fra det onde, det er Forstand.
