Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Mihem ten dangka kilaidohna aheuvin, chule iti kilhit theng ding ham ti aheuve.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Leisetna konna thih kilaidohna ding mun aheuvin, songpi a konna sum eng sontwi je aheuve.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Chule leiset a gambeh gamla pen pen jong akhol doh uvin, thih ahol nau muthim lah a khovah sah je aheuve.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Mihem ho chenna a kon gamla tah a leiset a kokhuh avut un, khaovin akumsuh uvin anung leh ama ah akivol leuve.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Neh le chah hi leiset chunga kitu ahin, ahinlah anoi langa leiset hi meiya kihal jun ji ahi.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Hiche a songho lah a chu songval mantam tah um ahin, chuleh leivui lah a chu sana umah ahi.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Hiche gou hohi chunga leng hingne hon jong amu theilou, chule vacha neo mit in jong amutheilou ahi.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Hiche gou ho chunga hi gamsa ho jengin jong ajot khah louhel ahin, keipi bahkai jengin jong atin a akhoi khah louhel ahi.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Mihem in songgel song keh soje aheuvin chuleh mol lekhup je jong aheuve.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Amahon songpi lah a kohom avut un chuleh song mantam manlu tah tah ho chu aladoh uve.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Valha chet chut a long luidung ating tan jiuvin chuleh akiselguh gou jouse khovah a ahin polut jiuve.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Ahinlah mihem ten chihna hi hoiya kimudoh ding ham ti ahet uvem? Thilhet khen theina hi hoiya amu thei diuvem?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Hoiya kimu ham ti koima chan ahepoi, ijeh inem itile hichehi mihing gamsunga kimulou ahi.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Hiche ah aumpoi tin twikhanglen in aseijin Twipi thuhtah in jong keikomma aumpoi ati.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Chihna chu sana a choh thei ahipon, dangka a choh thei jong ahipoi.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Ophir am asana jouse sanga jong manlu jo ahin, manlu tah onyx leh songval sanga jong thupi jo nalai ahi.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Chihna hi sana leh songval sanga mantam jo ahin, song mantam kijepna chung sana hoitah chonga jong choh thei hilou ahi.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Chihna chohna dingin coral leh jesper songmantam teni jong hi phachom lou ahin, chihna man ding chu hiche song mantam sang sanga jong sangjo nalai ahi.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Ethopia gam'a song mantam Peridot tojong lhet thei hilou ahin, sana theng pen pen sanga jong manlu jo ahi.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Ahinlah mihem ten chihna hi hoiya konna kimuthei ding ham ti ahe thei diuvem? Thil hettheina hi hoiya amu diu ham?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Mihem te mitmu a konin akisel tan chung leng vacha mit hat pen in jong amu doh joulou ahi.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Manthah nale thinan asei lhonin keinin jong chihna hi hoiya kimu ding ham tithu kithang bou kaja lhone.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Pathen ama changseh in bou chihna lampi hoiya kimu ding ham ti ahet ahi.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Ijeh inem itile aman leiset chung hi apumpia avet ji ahin, vannoija thil umjouse hi amusoh kei ahi.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Aman hui ichan hat a nunsah ding chule go ichan a juhsah ding ti agel lhuh sa ahi.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Aman gojuh ding dan asempeh in chule kolphe vahna ding lampi asempeh e.
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Hiti chun aman chihna chu ana mun chule manlu tah ahi, ahin munkhat ah akoiyin hoitah in akhol chiljin ahi.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Chule aman mihem te jah a asei chu hiche hi ahi. Pakai gin kiti hi chihna chu ahin, thilse a konna kiheidoh kiti hi thil hetkhen theina chu ahi.
